7. 1. 2018
Důležitost střevní mikrobioty se dostává do popředí s narůstajícími poznatky o anatomickém, neuroendokrinním (osa hypotalamus - hypofýza - nadledvinky), imunitním a chemickém resp. fyziologickém propojení trávicí soustavy (střeva) a mozku. Střevní mikrobiota významně ovlivňuje metabolické zdraví organismu. Symbionty (Bifidobaktérie, Laktobacily, F. Prausnitzii, Bakteroidy thetaiotaomicron aj.), zejména jejich diverzita, podobně jako nízkokalorická strava, pohyb, probiotika či fekální transplantace snižují permeabilitu střevní stěny, endotoxémii a prozánětlivé cytokiny a zvyšují produkci „dobrých molekul" (indolů) a citlivost k inzulinu. Patobionty, jako některé Bakteroidy, Clostridium difficile (kmen Firmicutes) aj. spolu s kalorickou a tučnou stravou, stresem a antibiotiky naopak. Nerovnováha ve prospěch patobiontů zvyšuje riziko metabolických (diabetes mellitus II), kardiovaskulárních a zánětlivých poruch. Střevní mikrobiota ovlivňuje mozek a chování působením na tvorbu serotoninu, cytokinů a metabolitů, jako jsou butyráty, jež mění propustnost hematoencefalické bariéry. Mikrobiální osazení střeva v experimentech na hlodavcích mění hladinu úzkosti a motorickou aktivitu, čímž moduluje mj. mortalitu (zvýšena při snížené úzkosti a zvýšené motorice „germ free“ zvířat, snížena po rekolonizaci střeva). Téma poukazuje na důležitost imunitního systému v metabolické a neuronální homeostáze organismu.
Grantová podpora: Podpořeno MZ ČR - RVO („Národní ústav duševního zdraví-NUDZ, IČ: 00023752“), projektem číslo LO1611 za finanční podpory MŠMT v rámci programu NPU I a projektem Progres 3. LF UK.
Literatura:
1. Smith PA. The tantalizing links between gut microbes and the brain. NATURE, 526; 15 October 2015:312-314