29. 9. 2016
Herpetická encefalitida
Vážený pane Höschle,
Narodila jsem se a vyrostla v Praze. Roku 1979 jsem emigrovala do Německa, kde žiju dodnes. Pracovala jsem jako Art-terapeut. Při mé činnosti jako tlumočnice jsem získala pocit, jako bych byla dvě osoby, jedna skáče do druhé a najednou jsem nenašla slovo ani v jedné řeči. Přišla doba, kdy jsem nemohla ani malovat a projevilo se onemocnění: "Herpes-Enzephalitis". Léky a výtvarné umění mě dnes opět drží nad vodou, ale stále ještě mám výpady, kdy slova nenacházím. Prosím Vás o radu, jak s touto nemocí žít. Děkuji.
Helena K.
Herpetická encefalitida (HE) je mimořádně závažné onemocnění, naštěstí poměrně vzácné, na které se stále ještě umírá. Dá se tedy říci, že jste měla štěstí. Původcem onemocnění je herpes virus simplex HSV-1 a HSV-2. Virus se při průniku do organismu dostává podél nervu do nervových ganglií, kde celoživotně setrvává. HE může vzniknout jak již při primoinfekci, tak později při reaktivaci viru vinou oslabení imunity, například při vyčerpání, působením záření apod. HSV-1 se typicky projevuje zánětem dutiny ústní či hltanu a především „oparem“ na rtu. Při generalizaci onemocnění se však dostane do krve a následně pak může vzniknout i encefalitida. HSV-2 působí genitální opar a proto je častěji spojen s novorozeneckou HE spojenou s infekcí při průchodu porodními cestami. Většina příznaků onemocnění je způsobena virovým drážděním až poškozením mozkové tkáně, případně i měkkých plen. HE postihuje jedince mladšího a středního věku, muže a ženy stejně, vzácně děti. Projevy onemocnění nastupují během hodin až dnů. Zpočátku se dostavuje únava, bolesti hlavy, horečky, nauzea a zvracení. Navíc dochází k poruchám chování, objevuje se zmatenost, podrážděnost, poruchy řeči, světloplachost. Časté jsou i poruchy hybnosti (hemiparézy), výpadky zorného pole a poruchy vědomí. Až u 40% pacientů se objevují křeče. U novorozenců a kojenců se HE projevuje pláčem, dýchacími obtížemi, žloutenkou a poruchou jaterních funkcí. Počátek HE může imitovat psychiatrické onemocnění se změnami osobnosti, poruchami chování, paměti a spánku. Často se vyskytují i halucinace, což může činit diagnostické problémy. U přeživších pacientů často přetrvávají neurologické příznaky. Nesmírně důležité je včasné stanovení diagnózy, neboť léčbu je nutno zahájit co nejdříve. K tomu nestačí pouhé posouzení klinického obrazu, nutná jsou zobrazovací a laboratorní vyšetření, např. magnetickou rezonanci k vyloučení jiných onemocnění mozku (borreliózy) a mozkomíšního moku lumbální punkcí, případně EEG vyhodnoceného zkušeným expertem. Sami jsme měli pacientku s podivuhodnou duševní regresí, jež se projevovala návratem k infantilnímu chování a šišlání a drastickým úbytkem kognitivních funkcí. Život jí tehdy zachránila náhoda, kdy její EEG záznam uviděl na stole starší kolega, jenž měl se záznamem typickým pro HE předchozí zkušenost a tak jsme mohli ihned indikovat správnou léčbu. Pacienti s HE musí být hospitalizováni na jednotkách intenzivní péče, kde dostanou virostatika (acyklovir), zajistí se jim životní funkce a potlačují se neurologické příznaky (křeče). Návod, jak s následky HE žít, se nevejde do tohoto sloupku. Jde o kombinaci rehabilitace (pohybu, prevence křečí, nácvik dýchání, trénink kognitivních funkcí), vyhýbání se stresu (včetně fyzikálního) a správné životosprávy. Zbytek patří do rukou odborníka, nikoli do novin. Zájemci o video o HE s účastí expertů z našeho pracoviště viz hoschl.cz/ATBX . Při obtížích dejte honem vědět.