31. 8. 2016
Muži a jejich kamarádky
Vazeny pane profesore,
rad bych se Vas zeptal na psychologii zenskeho pristupu k muzskym kamaradum. Uz nekolikrat se mi stalo, ze jsem mel kamarádky, ktere se spolu se mnou zucastnovaly mnoha akci (vylety do prirody, kulturni akce, etc.). Jakmile ale nasly parnera na vazny vztah, jakoby se po nich slehla zem. Pritom ja jsem na ne nic nezkousel, rad mam kamarádky, opravdu jenom jako kamaradky, coz jsem jim daval najevo (mnohe z nich mely zajem o vztah). Ma otazka je: Jak to maji zeny s muzskymi kamarady? Berou je jako potencialni partnery (otce jejich deti)? Nebo pro ne neni z evolucniho hlediska "vhodne" mit muzske kamarady jakmile toho hlavniho "chlapa" (potažmo otce) najdou? Dekuji, Jan, 30 let (omlouvam se za absenci interpunkce, ziji v zahranici).
Vztahy mezi muži a ženami jsou mnohovrstevné a v odpověď na váš dotaz se nedají zevšeobecnit. Vzato popořádku platí, že v dospělosti je nejpravděpodobnějším podtónem heterosexuálního vztahu erotika, sex, libido, či chcete-li láska. Takový vztah má mnoho podob od partnerské přes manželskou až po pracovní, jež ty předchozí v náznacích imituje: pan ředitel a sekretářka, lékař a sestřička, pilot a letuška, vedoucí a podřízená. Klasický byl vztah žáka k učitelce („mamina“). Nověji se karta často obrací, takže dominantní může být majitelka podniku k podřízenému, paní domu k opraváři, manažerka k začátečníkovi. To nejsou a priori kamarádské vztahy, i když tak mohou vypadat, tj. „nic si nedovolí“, „zná se s manželem“, „pouze spolupracují“. Další kategorií jsou vztahy pokrevně příbuzenské (sourozenci, bratránci a sestřenky apod.), jež bývají, i když ne vždy, sexuálně neutrální. Zvláštním typem přátelství bývá vztah homosexuálního muže k ženě/ženám, jenž má nejblíž k tomu, co si asi představujete pod pojmem kamarádství („opravdu jako kamarádka“). Důležitým faktorem je přitom věk, který může vztahy modifikovat do vzorců otec-dcera, matka (babička) – synek apod. Dosti zajímavou podmínkou specificky zaměřené sexuální netečnosti je společná výchova v útlém dětství. To je zřejmě ochranný faktor incestu, jenž totiž není žádnou deviací, nýbrž společenským tabu. Kdyby o sobě sourozenci nevěděli, neměli by zábrany spolu navazovat intimní vztah, a kdyby spolu do 7 let věku nežili, mohli by k sobě cítit normální heterosexuální přitažlivost (neberte mne výjimkami za slovo). Z uvedeného vyplývá, že vaše „kamarádky“ mohly po seznámení se „s tím pravým“, tj. sexuálním partnerem, ochladnout z několika důvodů. Zaprvé, možná vás vskutku braly jako potenciálního partnera a „otce dětí“ a když jste po této stránce zklamal, přestaly je zajímat i ostatní stránky. Zadruhé žena, která se do někoho zamiluje, bývá zpravidla ochotna – alespoň ze začátku - do toho vztahu investovat hodně času a energie a nemá důvod jimi plýtvat s vámi, když „výlety do přírody a kulturní akce“ může trávit s partnerem. V tomto druhém případě by skutečně mohlo jít, byť nevědomky, o evoluční nevýhodnost. I v odborné literatuře se vskutku používají pojmy jako „parental investment“ (rodičovské investice) a zdaleka se tím nemyslí jen peníze. „Investice“ (času, energie, péče) do kamaráda jsou sice také evolučně výhodné, ale pouze za určitých podmínek. Aliance (dnes se někdy nepřesně říká koalice), ať už sexuálních či jiných (obchodních, sportovních, tanečních, společenských) partnerů, může přinášet jisté „evoluční“ výhody. To však zřejmě nebyl váš případ.