26. 3. 2015
Hudba a pláč
Pane profesore,
obracím se na Vás, protože jsem poprvé v životě (je mi 36 let) zažil příhodu, kterou si nedokáži vysvětlit.
Při uklízení bytu a poslechu hudby (The Offspring) mě na krátkou dobu (asi minutu) postihla vlna úzkosti, spojená se spontánním vyhrknutím slz. Na zmíněnou hudbu žádnou vzpomínku z minulosti nemám a ani jsem v daný okamžik nemyslel na nic, co by mohlo onu reakci vyvolat. Podotýkám, že jsem zdráv a v dobré psychické i fyzické kondici. Má tato příhoda nějaké medicínské či jiné vysvětlení? Děkuji za odpověď. S pozdravem Pavel Drobný
To, co se může z „medicínského hlediska“ skrývat za Vaší příhodou, muselo by se nejprve důkladněji prozkoumat, abychom mohli na Vaši otázku najít odpověď, je-li vůbec nalezitelná. Citová hnutí při hudbě jsou běžná, ostatně od toho zde hudba je, že ano. Jestliže se však někdo dojímá více, než je v určité situaci přiměřené nebo než by sám rád, případně dostavuje-li se u něj nadměrná plačtivost o poznání častěji a snadněji než dříve, může to být projevem počínajícího organického postižení mozku (demence), ať již jakéhokoli původu. Znal jsem v 70. letech minulého století lakýrníka, který pracoval v uzavřených prostorách (kotlích) a byl chronicky otráven výpary z těkavých ředidel. Následná demence se u něj projevovala právě nadměrnou plačtivostí, dojímalo ho skoro všechno. Rychlé změny nálady jsou projevem tzv. emoční lability až emoční inkontinence, jež bývá jedním z příznaků organického postižení mozku, například aterosklerotickým procesem nebo jiným cévním postižením, případně otravou. A protože organické změny mozku bývají častější ve vyšším věku, nejen takové příznaky jako poruchy paměti, ale i emoční projevy (labilita, plačtivost) bývají častější u starších lidí, kteří často slzí nejen při hymně, ale i při písničce z mládí. Jiným případem může být sklon k citovým reakcím při hudbě, vypěstovaný v určitém prostředí nebo na základě zkušenosti. Jeden můj spolužák ve druhé třídě se vždycky rozplakal při písni Zelení hájové, protože tu kdysi hráli na pohřbu jeho dědovi, kterého miloval. Jde tedy o asociaci té které hudby s emocí. Zvláštním případem by mohla být jakási epileptická aura, spuštěná určitou frekvencí, tedy i hudbou. Aura by mohla mít podobu záchvatu pláče i úzkosti. Takovou příčinnost by mohlo pomoci odhalit pečlivé neurologické vyšetření včetně elektroencefalografického záznamu po provokaci podnětem o rizikové frekvenci. Důležité také je, zda můžete tento zážitek opakovaně vyvolat či zda šlo o singularitu, takže další pouštění téže hudby při uklízení už Vám nic nedělá. To, že jste byl až dosud zdráv, je sice příznivé, ale všechno je někdy poprvé. Uklidnit Vás může to, že s největší pravděpodobností šlo o náhodu či náhodnou souhru jiných činitelů, jež se v té chvíli projevily a už se třeba nikdy takto nesejdou. Možnost, že Váš pláč byl výrazem náhlého zoufalství z toho, že musíte uklízet, v této odpovědi nepřipouštím, i když i tak by tomu u někoho mohlo být.