18. 12. 2014
Vážený pane profesore,
v pořadu ČRo 2 "Jak to vidí" jste v souvislosti s úmrtím Petra Hapky vyslovil názor, že prodělaná narkóza může spustit Alzheimerovu chorobu, není však její příčinou. Z různých populárních článků v médiích vím, že příčiny této choroby nejsou známy. Nabízí se proto otázka, jak můžeme vyloučit z okruhu příčin choroby narkózu, když příčiny nejsou známy. Přitom narkóza ochromuje, byť dočasně, činnost mozku, ničí spousty neuronů atd.
Děkuji za odpověď.
S pozdravem Rodan Folwarczny, Český Těšín
Okolnosti a činitele, jež přispívají ke vzniku chorob, si můžeme rozdělit na rizikové faktory, jakými jsou například vrozená genetická vloha nebo vlivy prostředí či životní styl, přídatné faktory (např. oslabení), spouštěče, jakými jsou třeba fyzická zátěž nebo náročné životní situace, a příčiny, např. Mycobacterium tuberculosis coby původce Tbc. Abychom v medicíně něco mohli označit za příčinu, musíme znát nejen původce nemoci (etiologii), ale i mechanismus jejího rozvoje (patogenezi), protože jinak bychom mohli na základě povrchních časových souvislostí dospět k zavádějícím výsledkům typu „chléb vyvolává agresivitu a vražedné chování, protože všichni vrazi někdy před spácháním vraždy jedli chleba“. Možná vás překvapí, že ani u infekcí si s jednoduchou kauzalitou typu příčina – následek nevystačíme, protože kromě škodlivých mikrobů vstupují do hry další činitelé jako je odolnost organismu, stav imunity, oslabení, únava, stav výživy, pohybová aktivita, stres a mnoho dalšího. Proto neplatí, že příčina vždy musí vyvolat následek (mikrob nemoc), ani že nemoc musí mít jen jednu příčinu. Dostanete-li opar, znamená to nejen infekci herpes virem, ale spíše to, že se s ní vaše imunita pod vlivem nějaké zátěže (třeba UV zářením u moře) najednou nedokázala vypořádat, protože ten virus s vámi většinou žije stále, i když normálně se neprojevuje. Podobně tuberkulózu nemusíte dostat ani po kontaktu s mykobakteriem, jste-li odolní. Rizikovými faktory kardiovaskulárních onemocnění jsou třeba výskyt onemocnění v rodině a špatná výživa v dětství, přídatnými faktory nevhodná dieta (tuky, cukry), kouření, nedostatek pohybu, spouštěčem může být třeba sauna nebo náhlá zátěž a „katastrofou“ je pak srdeční infarkt. Podobně pro depresi jsou riziky genetická vloha, temperament či zneužívání/zanedbávání v dětství, přídatnými faktory životní události, tělesné onemocnění, drogy a alkohol a „katastrofou“ pak velká deprese případně sebevražda. Nic z uvedeného se nedá označit za jasnou příčinu, každopádně ne za jedinou. Zanedbatelný počet demencí spuštěných po celkové anestezii svědčí pro to, že jde buď o náhodnou interakci, nebo o spouštěcí faktor, případně - jde-li zároveň o delší hypoxii mozku – o přídatný faktor (zátěž). O příčině nemluvíme proto, že spousta lidí onemocněvších Alzheimerovou-Fischerovou demencí (AFD) nebylo před tím v narkóze (není přece možné mít nemoc bez příčiny) a naopak, většina lidí, kteří v ní byli, tuto demenci nedostane. Mimochodem etiopatogeneze AFD do značné míry objasněna je a například podle typů genetické zranitelnosti vůči onemocnění se děli do 4 typů. Více viz např. hoschl.cz/AVC1.