16. 10. 2014
V nedávné době začaly nálezy v oblasti zkoumání vleklých chorob jako je roztroušená skleróza, diabetes, astma a dokonce schizofrenie či autismus do sebe zajímavým způsobem zapadat. Ukázalo se totiž, že za mnohými z nich může být stále častější nedostatek vitamínu D, který nevede jen k odvápnění kostí a ke křivici (rachitidě), jak se dělo v předindustriální společnosti, ale že zvyšuje riziko i mnoha tzv. civilizačních onemocnění. Přišlo se na to před nějakými deseti dvaceti lety, když vrcholila antimelanomová kampaň proti slunění. Od těch dob díky několika studiím víme, že slunce má sice svá rizika, ale převážně je k životu nezbytné, že vitamín D prodlužuje život, že jeho nedostatek zvyšuje rizika mnoha chorob včetně některých nádorových bujení a že kojící matky by ho měly mít jako doplněk stravy, nechtějí-li přijít o zuby a lámat si kosti. Vtip je v tom, že vitamín D v těle vzniká přeměnou z cholesterolu působením ultrafialového světla. Proto v padesátých letech krmili děti rybím tukem a ozařovali „horským sluníčkem“. To se dělat přestalo a později naopak přišla fobie ze slunění, ochrana mazadly s „faktory“ a přesun aktivit z volné přírody do uzavřených místností před monitory, takže najednou výskyt různých chorob souvisejících s funkcí vitamínu D začal stoupat. U roztroušené sklerózy se ukázalo, že ve větším riziku pro ni jsou děti narozené v zimě, protože koncem prosince je sluneční svit (a tedy tvorba vitamínu D v posledních fázích těhotenství matky) nejnižší. Děti narozené v tomto období mají také vyšší riziko cukrovky 1. typu, celiakie (netolerují lepek) a možná také schizofrenie a autismu. Podobné časové souvislosti jsou naznačeny u rizik pro revmatoidní artritidu, poruchu zažívání zvanou ulcerózní kolitida a systémový lupus erytematodes. Až na výjimky to jsou vesměs autoimunní choroby, kdy organismus je napadán vlastním imunitním systémem. Tento mechanismus rozvoje onemocnění je často vázán právě na nedostatek vitamínu D. Určitý typ takzvaných T-buněk imunitního systému, které působí proti vlastním tkáním, je totiž z těla eliminován v brzlíku během prvního roku života procesem, který vyžaduje vitamín D. Proto jsou děti s jeho nízkou hladinou ve zvýšeném riziku onemocnění. V případě roztroušené sklerózy jde mj. o napadání myelinových obalů neuronů vlastními imunitními mechanismy. Nedostatek vitamínu D také působí ztrátu kontroly některých genů, jež normálně brzdí nádorový růst. Důležitost vitamínu D v určitých kritických obdobích vývoje však bohužel neznamená, že lze „pozdě bycha honit“ a vše rázem napravit jeho dodáváním v dospělosti. Ptáte se, jak se uvedené souvislosti vůbec dají zjistit. Je pravda, že populační studie porovnávající skupiny osob s dostatkem resp. nedostatkem vitamínu D nelze z etických důvodů prospektivně založit a zvyšovat tak experimentálně u pokusných osob riziko vážných chorob, ale jednu takovou studii za nás vlastně uspořádal ajatolláh Chomejní. Když po svržení šáha Mohammada Rezá Pahlavího v r. 1979 nastolil v Iránu islámský stát a zahalil ženy do čádoru, připravil je tak rázem o ultrafialové záření a tedy o vitamin D. Výskyt roztroušené sklerózy vzrostl v Íránu mezi léty 1989 a 2006 osmkrát! Jak vidíte, politika někdy škodí zdraví netušeným způsobem.