12. 6. 2014
Sekty, šamani a podvodníci
Vážený pane profesore! Náš syn se snachou (oba vysokoškoláci), se kterými jsme jako rodiče měli dobré vztahy, se někdy v polovině roku 2010 dostali do jakési vztahové a psychické krize. Na podzim pak začali jezdit na jakési „semináře“. Postupně začali měnit své chování ke všem svým blízkým (nám, matce snachy, sourozencům, babičkám) až se posléze se všemi přestali úplně stýkat. Na dotazy po příčinách takových změn byly jen fráze o negativním působení, velmi účelová kritika všech a všeho, vulgární chování. Nyní je to již téměř 3 roky, co taková destrukce zcela běžných vztahů nastala. Pokud máme zprávy, dále "služeb" jakéhosi pána z těch seminářů využívají. Nemusím zdůrazňovat, jak nás to všechny trápí. Zajímalo by mne, co může být příčinou takových změn a jestli to nějak můžeme ovlivnit. Děkuji za odpověď a zdravím. Ivana Vacková, Mladá Boleslav
Neznaje podrobnosti Vašeho případu a motivy vašeho syna a snachy, mohu se vyjádřit pouze obecněji. Problém může souviset se sektářstvím, jež má ovšem mnoho podob. Pojem sekta pochází z latinského secta — cosi jako směr, filozofická škola či frakce, a to nejspíše ze slovesa sequi — sledovat, následovat, nebo méně pravděpodobně ze slovesa secare — řezat, oddělovat. Většinová společnost tak zpravidla označuje menšinovou, nejčastěji náboženskou skupinu vyčleněnou z určitého směru. Sekta obvykle od svých členů očekává aktivní účast, poslušnost a osobní nasazení. K typickým rysům sekty patří oddělení od společnosti a odsudek či zavržení jejích hodnot, výlučnost postoje, důraz na zkušenost proměny, dobrovolnost, duch jakési obrody, etická přísnost, někdy až askese. Ve skutečnosti jde o dosti pestrý jev, jenž zahrnuje jak různé náboženské frakce a hnutí, tak i fanatické odštěpky od většinové společnosti nabízející pod slibem věrnosti vyřešení osobních či existenciálních problémů, často z podnětu různých psychopatických osob a manipulátorů, mnohdy i za cenu ztráty nebo odevzdání majetku. K sektám jsou přitahováni jednici v náročných životních situacích, např. adolescenti v generačním sporu s rodiči, mnohdy sugestibilní, s rysy závislosti, vyhledávající pomoc, útěchu, radu, řešení svých problémů. Sekta resp. její vůdce mnohé z toho může poskytnout za cenu ovládnutí dotyčného/dotyčné, v krajním případě vymytím mozku (brainwashingem). To je usnadněno izolací od původních či alternativních vlivů, jež by novou závislost buď znemožňovaly, nebo ředily či brzdily. Proto průvodním jevem takového působení je oddělení oběti („klienta“) od jeho původního prostředí, od přátel a od vlivu jiných subjektů než je sekta. Příbuzní či přátelé to mohou ovlivnit jen velmi těžko, ale je známo (a publikováno) mnoho případů „navrátilců“, již se dokázali od sekty odpoutat a vrátit se zpět do života s vlastním názorem a zodpovědností. Často se pak z těchto lidí stali výrazní kritici nejen sekty, jejímiž členy původně byli, ale sektářství a fanatismu vůbec. Mnohdy jim k prozření pomůže nahlédnutí zištných principů, na jejichž základě o všechno přišli, zatímco „guru“ nezřízeně bohatl. Ne vždy to však takto probíhá, takže uvíznutí v tenatech může být velmi trvalé. Terapii osob postižených sektami se říká výstupové poradenství. Jeho brutální (násilná) forma je tzv. deprogramování, jež je v mnoha případech trestné. Některé léčitelské, šamanské a koučovací postupy, zejména podvodné, v sobě mohou některé z uvedených rysů sekty obsahovat.