30. 4. 2014
Potravou k lidství
Vážený pane doktore,
před několika lety jsem sledoval v TV populárně-naučný seriál BBC o evoluci člověka. Jeden z dílů začal pohledy na mořskou pláž, na níž se vyskytovaly jakési velké hromady nerozpoznatelného materiálu... Průvodce pořadem sdělil, že jde o objekty staré desítky tisíc let a že jsou to kopy schránek mořských živočichů, kterým lidé (nevím jakého druhu), co tam kdysi žili, mocně holdovali. A stalo se prý - vlivem jakýchsi mastných kyselin v mořských plodech, které konzumovaly těhotné "samice" oněch lidí -, že v mozku některého či některých novorozenců se objevila fylogeneticky nová struktura ("destička"), jež je prý fyziologickým základem význačných specifik moderního člověka, neboť s ní jsou údajně spojeny fantazie a abstraktní myšlení. Můžete mi objasnit, o jakou mozkovou strukturu asi mohlo jít a zda je vůbec názor o specifickém fyziologickém základu homo sapiens či homo sapiens sapiens jako určitého lidského druhu správná (dnes akceptovaná nebo překonaná)?
Velmi děkuji. Michal Vronský
Za rozumové schopnosti, jež člověka odlišují od přírody, vděčíme relativně velkému mozku a především jeho čelním lalokům (tzv. neokortex). Jedna z teorií evoluce lidského rodu a lidské kultury skutečně poukazuje na zajímavé nálezy, svědčící o tom, že zhruba před 150-200 tisíci lety se naši předci vývojově oddělili od svých příbuzných na východním pobřeží Afriky procesem, který se nazývá encefalizace (z řec. εγκέφαλος = mozek) a který byl zřejmě spuštěn významným přechodem na vodní stravu (hlemýždě a drobné korýše a měkkýše) v oblasti Olduvaiské rokle a řeky Olduvai, kde se první anatomicky moderní lidé objevili (paleoantropologové tak označují primáty podobné Homo sapiens 21. století ve smyslu tělesných proporcí jako jsou zuby, čelisti, tvar hlavy, velikost lebeční dutiny aj.). Tato vodní strava, a zvláště pak „mořské potvory“, s sebou jednak nesly nutnost zapojit mozek (a nástroje) tam, kde na dobývání masíčka ze skořápek nestačily čelisti a zuby, a jednak byly velmi bohaté na omega-3 mastné kyseliny, jež jsou pro vývoj mozku zásadní a jejich zvýšený přísun znamenal ohromný skok v encefalizaci hominidů, na rozdíl od australopiteků, kteří se živili jinak a jejich mozek zůstával na úrovni řekněme šimpanze. Tito předci dnešního lidstva táhli po pobřeží na východ a došli až do dnešní Austrálie (to ještě tehdy šlo „suchou nohou“), cestou se živíce mořskými plody. Proto si jsou Africké a australské původní kmeny dodnes tak podobné. Ponechme stranou to, jak a s kým se potkali a míchali a jak vznikla dnešní „bílá rasa“, protože to není k Vašemu dotazu. Důležitější je, jak nenasycené mastné kyseliny (NMK) tento vývoj urychlily. Těchto kyselin je řada a mají různé funkce. Zjednodušeně se dá říci, že mění fyzikální (fluiditu, tekutost), chemické (lipofilii, rozpustnost v tucích) a převodní (vývoj a změna receptorů) vlastnosti buněčných membrán neuronů. Nevím o žádné specifické „destičce“, jež by jejich působením vznikla, nemyslí-li se tím embryonální základ mozku. Pokud jde o platnost této teorie, stále je ve hře, ale má i své kritiky a různé logické mezery. Každopádně je však intelektuálním osvěžením, jež vede k zajímavým otázkám vztahu NMK (a tedy stravy) k různým chorobám jako jsou deprese, demence, schizofrenie apod. V žádném případě však neplatí (a to zdůrazňuji), že když si dáte ústřice, stoupne Vám IQ. Takhle to v přírodě bohužel opravdu nechodí.