27. 3. 2014
Ve vědě to vře
Dobrý den,
v poslední době čtu titulky jako "ve vědě to vře" a podobně. Většinou se to týká postupu Grantové agentury ČR a jejího předsedy. Jako ženská, jejíž zájem o vědu je spíš laický (čtenářka Vesmíru) a která Vás zná z mnoha vystoupení v médiích, bych si ráda trochu udělala jasno v tom, o co vlastně jde. Dočetla jsem se, že jste taky v předsednictvu toho GAČRu, tak se Vás na to ptám. Proč jste rozhodli, že 30% žadatelů o granty musí dostat hodnocení, za které jim pak na rok odepřete podat novou žádost? Proč klesá úspěšnost žádostí o granty? Je na ně zákonný nárok? Je pravda, že diskriminujete ženy (skoro o vědě nerozhodují, máte tam samé muže, měli jste udělat genderový audit, neudělali jste nic)? Také se dočítám, že si ty granty rozdělujete mezi sebou nebo svým institucím - jak si Vaše PCP polepšilo u GAČRu, když jste se dostal do předsednictva? Můžete být konkrétní?
A. Králová
Začnu jako minule: internet je plný falší, návnad, dezinformací, nesmyslů, lží a polopravd. Nic z toho, co tam čtete, nemá smysl brát vážně bez průchodu filtrem Vašeho vlastního kritického myšlení. Pokud jde o GAČR, omezím se na fakta, protože též mnozí inteligenti mají „blbou náladu“, jež jim zatemňuje úsudek, takže je lépe se emocím ubránit. Vaše první otázka je nesmyslná, nic takového nikdo nerozhodl. Ano, dosud byla povinnost hodnotících panelů dosahovat symetrického rozložení (A, B, C) při úvodním skríninku žádostí, takže 30% spadalo do kategorie méně kvalitních (C). Hlavním důvodem bylo ušetřit zahraniční hodnotitele, jimž se posílají pouze výborné žádosti (A,B), práce nad něčím, co by je otrávilo a nakonec odradilo. Takže by si to nakonec zase, jako dřív, tady posuzovali kámoši nebo závistivci mezi sebou. Mezitím ale narostl jiný problém: spousta institucí vyplácí už za napsání žádosti o grant (nikoli až za její úspěšnost) odměny, mnozí kvalitu nahrazují kvantitou („jednou to vyjde“) a metodou copy-paste své neúspěšné žádosti podávají opakovaně, čímž zatěžují jak hodnotící proceduru, tak kapsy daňových poplatníků (celá ta legrace stojí peníze, nikoliv však jen těch, co to zkoušejí). Proto jsme navrhli (pozor – nerozhodli, pouze navrhli!), aby si Ti, co podávají opravdu špatné granty, museli dát na rok (pouze!) pauzu, aby se balast nehromadil tak rychle. Návrh samozřejmě obsahoval zrušení podmínky min. 30% céček, protože to by bylo nespravedlivé. Okamžitě se zvednul humbuk, který trvá dodnes, a který jako nevývratný blud fixoval desinformaci, že „má být sankcionováno 30% vyřazených žádostí“. Aby to bylo úplně jasné i vědcům, navrhujeme špatné žádosti polopaticky označovat Cn (nefinancovat). Snažíme se tím chránit kapsy daňových poplatníků, i když mnohým vědcům, pravda, upíráme možnost přijít k penězům. Jak se pozná špatná žádost o grant, je popsáno v zadávací dokumentaci a v hodnotícím procesu, který je zveřejněn např. na http://www.gacr.cz/podpora-vyzkumu/schema-posuzovaciho-rizeni/.Všichni hodnotitelé jsou s kritérii doslovně seznámeni. Úspěšnost, jež se počítá jako proporce kladně vyřízených žádostí vůči podaným, klesá zejména proto, že stoupá množství podaných žádostí a roste cena projektů. Stát přitom dává na vědu peněz stále víc (!), v nejhorším případě stejně. Horší je, že mnohde klesá institucionální financování vědy, což vede žadatele o účelové dotace ke zhůvěřilostem a GAČR k obraně před odkláněním účelových peněz směrem k suplování institucionální podpory. Na granty žádný nárok není. Na další otázky Vám odpovím příště.