13. 12. 2012
Internetové kolbiště mindráků
Pane doktore,
přečetl jsem si jak Vaši odpověď čtenáři ohledně internetových diskusních žump v č. 48, tak hromadu „diskusních“ příspěvků pod ní na webu a moc jsem se pobavil. Ty diskuse přinejmenším z poloviny předvedly přesně to, o čem jste psal – jako kdybyste si je objednal. Navíc se tam ale objevily argumenty, na které se chci zeptat pro případ, že jste je nečetl, protože by mne moc zajímala Vaše odpověď na ně. Za prvé, kde jste vzal tu statistiku, že patříme mezi 35 nejbohatších zemí (někdo říká, že jsme až na 44 místě) a za druhé, co říkáte tomu, že návrh na identifikaci IP adres je návrhem na omezení svobody slova?
Jaroslav H.
Každá z kontextu vytržená statistika je zavádějící. Hrubý odhad toho, jak jsme na tom doopravdy, si můžeme udělat teprve porovnáním různých zdrojů a jejich kritickým vyhodnocením. Pokud bychom za smysl života a jediný ukazatel jeho kvality považovali peníze, pak je Česká republika podle amerického Úřadu pro ekonomickou analýzu (BEA) na 20. místě na světě (2002), seřazeno podle celkového ročního příjmu na jednoho obyvatele přepočteného podle kupní síly (PPP). Pokusíme-li se ale započítat i jiné aspekty kvality života, například zdraví (střední délku života), rodinný život (rozvodovost), komunitní život (náboženský, odborářský), hmotné zajištění (viz předchozí), politickou stabilitu a bezpečnost (mj. terorismus, války), klima (živelní pohromy), zajištění práce (nezaměstnanost), občanské svobody a rovnou příležitost mužů a žen (tzv. Economist Intelligence Unit’s quality-of-life index), pak v roce 2005 jsme se 6,6 body (z deseti možných) skórovali na 34. místě na světě, což jsem měl na mysli. Váš dotaz mne ale přiměl podívat se znovu a lépe, a hle, teď už vychází statistika 2013 (za předchozí období), a v ní jsme s bezmála sedmi body na 28. místě hned za Velkou Británií. Pokud jde o Vámi zmíněné 44. místo, je to údaj ze žebříčku CIA World Factbook (odhad pro r. 2011), jenž se týká pouze hrubého národního produktu (HDP) vyjádřeného v dolarech přepočtených podle parity kupní síly (272.2 mld US PPP). To, jak jistě chápete, s bohatstvím jednotlivce i s bohatstvím země celkově souvisí jenom částečně. Také ovšem existuje žebříček sestavený podle ukazatelů lidského rozvoje, jako je délka dožití, gramotnost, vzdělání, životní úroveň (bydlení), péče o děti atd. (Human development report 1990-2011). V něm jsme na 27. místě (!) ze 185 zemí světa. Takže ve skutečnosti je to ještě lepší, než jsem napsal. A pokud jde o IP adresy, domnívám se, že anonymita není zdrojem svobody slova, ale jejím ohrožením. Skrývat se v ní je projevem ubohé zbabělosti. Když se můžu podepsat a plně identifikovat já (a to platí i o novinářích a politicích), měl by alespoň stejnou míru odvahy vykazovat každý, kdo se svobody slova dovolává. Anonymní diskuse jsou pouze kolbištěm zamindrákovaných zbabělců, kteří si v nich ukájejí nízké pudy, za něž by se jinak veřejně často styděli. To se svobodou slova nemá co dělat. Ostatně si všimněte, co ti lidé často doporučují. Rána do ksichtu, likvidace či fyzická agrese, podobně jako jejich slovní obdoby, nejsou a nikdy nebyly vhodným způsobem, jak pečovat o svobodu slova. Civilizovaný stát nechrání anonymy, ale naopak zajišťuje, aby nikdo nemohl být za svůj neanonymně pronesený názor pronásledován.