Warning: array_key_exists(): The first argument should be either a string or an integer in D:\Inetpub\webs\924517_web\www\lang_set.inc.php on line 7 Prof. MUDr. Cyril Höschl DrSc. FRCPsych.

Gyrus fusiformis. Listy Cyrila Höschla, Reflex 42/2012, str. 48-49.

18. 10. 2012


Gyrus fusiformis

Dobrý den pane Höschle,
v detektivních románech norského autora Jo Nesba vystupuje policejní komisařka, která má nadměrně vyvinutý gyrus fusiformis, díky čemuž se jí nesmazatelně vryje do paměti každý obličej, který kdy viděla. Je něco takového možné nebo se jedná o literární fikci? Předem děkuji za odpověď.
S pozdravem
Jaroslav Černý, Příbram

Podle mne sice jde o určitou literární licenci, ale svědčí o tom, že Jo Nesbo má o významu fusiformního gyru (g. fusiformis) docela dobré ponětí. Jde o mozkový závit v oblasti spánkového laloku, jehož název je odvozen od vřetenovitého tvaru (lat. fusus = vřeteno). Někdy se mu také říká „okcipito-temporální“, čili „týlně-spánkový“. Má se za to, že se podílí na zpracování informací o barvách, na rozpoznávání těla a hlavně obličejů, na rozpoznávání slov a na určování, zda něco patří či nikoli do nějaké kategorie. Podle některých badatelů je rozdíl mezi funkcí levého a pravého g. fusiformis. Levý rozpoznává „obličejovitost“ pozorovaného objektu, zatímco ten pravý určuje, zda jde opravdu o obličej (popř. který). Je pravděpodobné, že narušená funkce g. fusiformis je na pozadí tzv. prosopagnosie, čili neschopnosti rozpoznávat obličeje (tzv. obličejové slepoty). Jedinec s prosopagnosií nepozdraví na ulici souseda, protože ho prostě nepozná. Nejrozvinutější je schopnost rozpoznat a zapamatovat si obličeje u příslušníků nejen stejného druhu (zatímco třeba u kokršpanělů nám to může dělat potíže), ale i rasy (Asijci nám připadají podobní jeden druhému, my jim také). Obecně se s talentem na obličeje často setkáváme u diplomatů (tam je to spojeno i s dobrou pamětí na jména), u číšníků (patří to k profesi) a kriminalistů. G. fusiformis se také podílí na čtení emocí ve tvářích. Ne náhodou mají autisté odpověď g. fusiformis na expozici lidské tváři oproti kontrolním osobám sníženou. Nadměrná aktivita tohoto závitu vede ke zrakovým halucinacím obličejů, a to i třeba po halucinogenech. Jo Nesbo tedy správně spekuluje, že žena, obdařená mimořádně vyvinutým fusiformním závitem, by mohla mít také mimořádný talent na rozpoznání a zapamatování si obličejů. Proč ne, ale přímý důkaz o takovém spojení jsem neviděl.