21. 7. 2011
Pane Höschle,
Mají lékaři nějaký názor na to, kdy je vhodná doba odejít do důchodu? Nejsou vládní návrhy na zvýšení věkové hranice odchodu do důchodu nebezpečné pro lidské zdraví a psychiku?
J.Štambera
Vhodná věková hranice pro odchod do důchodu je velmi individuální, asi jako projevy stáří. Navíc je ovlivněna i typem práce a vztahem k ní. Kdo má práci jako koníčka, nechce ji opustit, a naopak, někteří tak „rádi“ pracují, že by šli do důchodu nejraději ve dvaceti. Právě proto, že žádná arbitrární a ekonomikou daná hranice nepostihuje individuální rozdíly, měl by se důchodový systém přebudovat tak, aby potřebám mezi sebou se lišících jednotlivců lépe vyhovoval. Jinými slovy, aby v něm státní pilíř představoval jenom část podpory. V současné době je u nás zvyšování věkové hranice odchodu do důchodu kritizováno poměrně iracionálně. Připomeňme, že většina „důchodců“ do důchodu neodchází, naopak, chce pracovat (a brát dvojí peníze) co nejdéle. Navíc střední délka života se od pádu komunismu prodloužila o 5-6 let (tj. tempem více než 1 rok každé 4 roky!), zatímco hranice důchodu se navrhuje posunout až za dvacet a více (!) let, kdy do důchodu dozrají ti narození v r.77 a mladší, a to o pouhých několik let. To není žádná zlovůle, to je jediné rozumné (a možné) řešení, mají-li se vůbec někde na ty důchody vzít peníze. Nelze si představit, že by bylo lepší je prostě jen natisknout. Falešná je také argumentace „Evropou“, kde se hranice věku odchodu do důchodu uvádí “mezi 60-65 lety”. To je demagogie. V západních členských zemích Evropské unie je věková hranice pro odchod do důchodu pro muže i ženy 65 let (výjimku tvoří Francouzi – 60 let, Belgičanky – 62 let, Rakušanky, Britky, Italky, Francouzky – 60 let). Smysl má spíše vyjadřovat, jak dlouho v tom důchodu pobudou. Nejdéle to je ve Francii (dvacet let), nejméně ve Švýcarsku (!) – 16 let. Německo a my (muži 15 let, ženy 20!) jsme v průměru někde mezi (a lépe, než většina ostatních EU zemí). V Německu se hranice pro odchod do důchodu patrně postupně posune až na 67 let a návrh Berlína se týká i ostatních zemí eurozóny. To není tedy žádný výmysl českých zlých kapitalistů. Měřeno podle důchodových výhod by na tom skvěle mělo být například Řecko s generózní sítí sociálních jistot. Málo se zdůrazňuje, že jsme na tom ze zemí východní Evropy (kromě Kypru a Slovinska) absolutně nejlépe i co do průměrné výše důchodu, jež činí v Eurech pro Slovinsko 420, Kypr 359, Česko 223, Polsko 222, Maďarsko 176, Slovensko 138, Estonsko 108, Litva 95, Lotyšsko 94, Bulharsko 53, Rumunsko 45 (Zdroj: Canstat, Statistical Bulletin za 3. čtvrtletí 2003). A to nemluvím o výši relativní, kde jsme na tom lépe i než některé krajiny „západní“. Jako lékař jsem se často setkal naopak s tím, že pro pacienta byl zničující ranou odchod do důchodu, nikoli setrvání v práci. Je veliká škoda, že o tak důležitých věcech se málo diskutuje na racionální úrovni bez zbytečných emocí a “blbé nálady”.