14. 7. 2011
Kdo může za rozpad manželství?
Vážený pane doktore,
asi 8 let jsem si „psal“ mejlíky se svou známou (dneska je nám přes padesát). Přiznám, že nikdy tam nechyběl erotický podtext, ale už jen jako rituál („posílám pusinku, vášnivku nejvášnivější, líbám tě a těším se až...“). Párkrát za rok jsem ji navštívil v kanceláři na kafe. Povykládali jsme o dětech, o rodině, o práci (kdysi pro naši organizaci dělala mzdovku na školském úřadě). „Dopisování“ pomalu řídlo, naposledy jsem se ozval letos někdy počátkem března. Nedávno jsem dostal mail od jejího manžela (obávám se, že už asi bývalého), že jsem svými mejlíky, které on jednou objevil v její poště, zavinil rozpad jejich manželství. Vnímám svoje pochybení, ale že bych měl přijmout až takovou odpovědnost, se mi nezdá. Navíc sděluje, že toto sdělí mé manželce. Nejedná se však o nějakou formu psychického ubližování třetí osobě?
V. V.
O nějakou formu psychického ubližování třetí osobě se určitě jedná, jen nevím, jestli máme úplně jasno, které osoby ubližují kterým. Zjednodušeně řečeno smskáři a mailisti ubližují těm, kteří jejich nechtěné výměny objeví. Pokud to nezní moc přesvědčivě, tak si zkuste představit opak. Žijete celý život v idylické představě o své ženě a pak náhle bác, objevíte její milostnou korespondenci s někým jiným. Jak byste to chápal vy? Uklidnilo by vás její ujištění, že jen tak jednou za čas s bývalým parťákem zajdou na kafe? Povzbudil byste ji slovy „to je príma, že se s někým takhle na dálku pusinkuješ, moc ti to přeju“? Máte ale pravdu, že odpovědnost za celý malér není jednoznačná a určitě není jenom vaše. Prakticky ve všech podobných případech mají nadrobeno všichni zúčastnění. Muž proto, že „zanáší“, jeho žena proto, že se k němu chová tak, že se mu chce zanášet, milenka proto, že svádí ženatého, manžel milenky proto, že se nemá co hrabat v cizí poště, a tak dále, až k provozovatelům komunikačních sítí, výrobcům počítačů, rodičům, co nás nedostatečně vychovali, a učitelům a farářům, již nám nebyli účinnými vzory. Tato distribuce viny, jakož i virtuální podoba vaší „nevěry“, budiž vám útěchou. Ale opravdu jen mírnou, protože i takováto síť podílníků na vině má určité silnější uzly, jejichž přepólováním by se maléru předešlo. Kdyby si vaše známá například s nikým byla bývala nemailovala, asi by se její manželství nerozpadlo. I když kdo ví - kdo chce psa bít, hůl si vždycky najde. Kdybyste si s ní býval nemailoval vy, nemohl by si její manžel myslet, že jste mu rozbil manželství. Problém ale je, že takto redukovatelné na jednoduché příčiny a následky to v mezilidských vztazích ve skutečnosti není. Oběti domácího násilí si po rozchodu s agresorem zase často najdou grobiána, manželky alkoholiků pijáka a hysterky prototyp „3S“ (slabý, slušný, svědomitý, jak říkával kolega Plzák). Ale i když hodně suchá tráva chytne mnohdy i od jiného vajglu než zrovna od toho vašeho, nikdo vám ten požár už neodpáře.