16. 6. 2011
Léčba schizofrenie
Dobrý den pane doktore,
můj syn (29 let) má diagnostikovanou simplexní, později paranoidní schizofrenii. Zajímalo by mě, proč lékař změnil diagnózu a jak se liší tyto dvě. Synova nemoc se projevila po vojně ale i před tím byl tzv jiný než ostatní-maximálně introvertní, negativistický, nepřizpůsobivý. Byly s ním problémy, nedokončil učňovskou školu, kouřil marihuanu. Před léčbou se s ním nedalo vůbec vyjít, bydlel venku, nebyl schopen si udržet zaměstnání víc jak týden, žádné hygienické návyky, opíjel se, sprostě mě urážel, málem napadl. Násilím jsem ho dostala na psychiatrii, nějakou dobu byl v detenci. Asi po 6ti letech tohoto střídavého pekla, kdy byl chvíli doma a chvíli v léčebně, se vloni na jaře zatím natrvalo vrátil. S hrůzou jsme očekávali, co se bude dít. Nevím, co se stalo, ale jeho chování se otočilo o 180°. Je maximálně úslužný, udělá, oč ho požádám, dochází pracovat do Fokusu-chráněné dílny, nyní dokonce s ním uzavřeli smlouvu, takže to bude mít i placené, nejen v rámci rehabilitace. Je slušný, dodržuje hygienu, zajímá se o módu, je spolehlivý, alkohol nepije. Samozřejmě, že dál má i zvláštní chování - mluví si pro sebe, odpovídá jen na dotazy, sám hovor nezačíná, ale s tím, jaký byl, se to nedá srovnat ani náhodou. Jsem neskutečně šťastná, ale samozřejmě mám strach, aby se to nevrátilo. Léky mu doktor několikrát prostřídal, takže to vypadá, že teď mu asi vyhovují. Je možné, že vše je v medikaci, nebo tím, že přestal pít a kouřit marihuanu? Děkuji Adamová.
Nechci Vám to zakřiknout, ale i léčba schizofrenie bývá někdy úspěšná. Aspoň do té míry, že se dotyčný může zařadit do svého původního prostředí a mnohdy i do zaměstnání. Pokud jde o změnu diagnózy, lékaři Vašeho syna samozřejmě do hlavy nevidím, ale důvody ke změně diagnózy zde bývají poměrně časté. Schizofrenie je dlouhodobé onemocnění s určitým vývojem a v každé etapě tohoto vývoje může být klinický obraz psychózy jiný a tedy i jinak klasifikovatelný. Simplexní forma spočívá v tom, co jste popsala „před vojnou“, paranoidní má navíc tzv. pozitivní příznaky jako bludy a/nebo halucinace, zpravidla sluchové. Ačkoli nikdy nelze tvrdit, že „vše je v medikaci“, zrovna u schizofrenie platí, že nejméně účinné jsou ty léky, které pacient neužívá. Chci tím říci, že dobrá spolupráce (užívání léků) je významným předpokladem léčebného úspěchu. To, že syn přestal pít a kouřit marihuanu, jež je vskutku rizikovým faktorem pro psychózu, je jistě velmi příznivé, ale i to může být důsledkem úspěšné léčby antipsychotiky. Abstinence má příznivý dopad na adherenci (spolupráci) k léčbě a přispívá k lepší prognóze. Tím se protíná začarovaný kruh, jenž je naopak tvořen nespoluprací – relapsy – narušením kognitivních funkcí - abusem – poruchami chování – nespoluprací. Tak, jako mi jeden teolog tuhle řekl „ještě, že ty prášky máte“, tak já vám říkám „modlete se, ať to vydrží“.