Warning: array_key_exists(): The first argument should be either a string or an integer in D:\Inetpub\webs\924517_web\www\lang_set.inc.php on line 7 Prof. MUDr. Cyril Höschl DrSc. FRCPsych.

Vytěsnění dětského traumatu. Listy Cyrila Höschla, Reflex 42/2010, str. 68-69.

21. 10. 2010


Vytěsnění dětského traumatu

Dobrý den,
mám podezření, že u mě v dětství došlo k sexuálnímu zneužití, ale nejsem schopný vybavit si žádnou ucelenou vzpomínku. je něco takového možné? A pokud ano, existuje způsob jak se dozvědět pravdu? Případně poradil byste mi prosím na koho se obrátit? Děkuji mnohokrát, Jakub, Praha.

Vytěsnění (do nevědomí) patři spolu s popřením (že se něco nějak stalo) a opouzdřením (patogenní obsah neovlivňuje to ostatní psychiku, „nevadí“) mezi techniky vyrovnávání s náročnými životními situacemi odvozené od prostého úniku. Jiné, jako projekce (podle sebe soudím Tebe) nebo identifikace (např. se svým teréňákem na silnici, který smete každého váhavého slušňáčka), jsou odvozeny od agrese. Zneužití dítěte je traumatem, s nímž se dětská psychika vyrovnává po svém v důsledku vrozené dispozice k určitému typu reakce, výchovy a s ohledem na věk. I když se vytěsnění podaří, ještě to neznamená, že je vyhráno a že trauma nebude mít žádné následky. Nevědomí totiž silně ovlivňuje naše prožívání i jednání, což se dá doložit i experimentálně. Uvádí to již Sigmund Freud, když popisuje posthypnotickou sugesci pacientce, aby po probuzení z hypnózy rozevřela deštník. Nebyla pak schopna na jeho dotaz, proč tak činí, najít lepší odpověď než cosi o zkoušce, zda se jí nezkřížily dráty. Současná neurověda umí s využitím tzv. zpětného maskování ukázat cestu do nevědomí s vynecháním uvědomělé mysli. Pokusné osobě, řekněme arachnofobikovi (s chorobným strachem z pavouků), se na obrazovce ukáže pavouk, ale ihned (v řádu milisekund) se překryje neurčitým barevným obrazcem. Expozice pavouka je tak krátká, že dotyčný si vůbec neuvědomí, že něco zahlédl, vidí jen ten výsledný obrazec. Přesto se celý rozklepe a změní se mu kožní vodivost, i když neví, proč. Podobně jako pavouk v tomto pokusu, může v nevědomí dělat neplechu i vytěsněné trauma z dětství. Potíže se mohou projevit jako neuroticismus, poruchy spánku (pomočování, noční děsy), deprese, poruchy v navazování mezilidských vztahů či osobnosti. Způsobů, jak se k nevědomému obsahu dostat, je několik a jsou součástí psychoterapie, zejména hlubinné a odkrývací, včetně psychoanalýzy. Pokouší se o to však i jiné postupy, jako holotropní dýchání, psychedelické látky aj. Doporučuji Vám proto obrátit se na psychoterapeuta, jenž je tímto způsobem zaměřen.