12. 11. 2009
Dobrý den, vážený pane profesore,
Dnes a denně setkávám se při jízdě autem s nebývalou a nebezpečnou agresivitou řidičů na našich silnicích. Co ti vykukové všelijací dokážou ztropit, to někdy hlava nebere. A jsme u té hlavy: nedávno jsem se v nějakém časopisu dočetl, že existuje jakýsi parazit, který úspěšně přežívá v mozcích lidí, především prý Evropanů. Tento parazit údajně zvyšuje agresivitu takto postižených jedinců. Víte snad, o co jde?
Děkuji za odpověď
Jindřich Rázl
Z vašeho dotazu si mohu vybrat buď agresivitu na silnicích, nebo parazity v hlavě, obojí se sem nevejde. Vyberu si tedy parazity. Slavný biolog a oxfordský profesor Richard Dawkins ve své pozoruhodné knize Extended phenotype popisuje, jak geny ovlivňují chování jedinců nejenom působením na organismus, jehož tělesný plán představují, ale také na prostředí a na celou síť ekologických vztahů. Jednou z možností je vskutku parazitární působení, jež mění chování hostitele tak, aby maximalizovalo reprodukční úspěch příslušného parazita. Představme si drobečka, který se množí výlučně v zažívacím traktu dobytka. Takový parazit napadne řekněme mravence, kterému se v hlavové části zakousne do určité nervové buňky, jež způsobí to, že se nakažený mravenec vyšplhá na špičku traviny a nemůže slézt, což maximalizuje pravděpodobnost, že bude pasoucím se dobytkem sežrán a tak zajistí parazitovi transport do výživného prostředí knihy, bachoru, čepce či střev. Nebo si představme parazita, který napadne tažného ptáka, jemuž změní chutě, což vede k tomu, že dotyčný opeřenec v cílové zemi zobe převážně listy rostliny, jež obsahuje vzácný prvek, který parazit potřebuje, ale kterého se mu v domovské zemi nedostává. Parazit si tak obstará jeho „import“. A tak bychom mohli jít dál. V souvislosti s těmito teoriemi někteří badatelé (u nás třeba prof. Flegr z přírodovědecké fakulty UK) zastávají názor, že i někteří paraziti s přestupem na člověka, například původce toxoplazmózy, mění poněkud chování hostitelů tak, aby maximalizovali svůj reprodukční úspěch. Myšlenka je to elegantní a nosná, ale tu a tam vede ke spekulacím a někdy i k natahování skutečnosti na skřipec. Myslím, že tomu tak je zrovna v případě agresivity řidičů, ledaže by se dotyčný parazit přednostně rozmnožoval třeba v pitevnách, kam by se při silniční agresivitě svých hostitelů snáze dostával. Nezapomeňme však, že vztahy parazitů a jejich hostitelů se časem mění, mohou se vyvinout v dokonalou symbiózu a po několika milionech let ani nepoznáte, co byl parazit a co tělesné organely. Tak je tomu, zdá se, s mitochondriemi, které patrně začínaly jako „cizopasníci“ a dnes jsou nedílnou součástí našich buněk, kde slouží ke všeobecnému prospěchu jako energetické generátory.