9. 7. 2009
Vážený pane doktore,
vždy když si někde přečtu článek o rakovině, mám v tu ránu pocit že popsané příznaky na mě přesně sedí. Když mě bolí hlava, jsem hned přesvědčen, že mám nádor na mozku, i když je pravděpodobné, že po týdnu mizerného spánku by bolela hlava skoro každého. Ale nemůžu si pomoct.
Někdy se sejdou dva, tři články o nádorech krátce po sobě a jakkoliv vím že je nepravděpodobné, že bych měl rakovinu tlustého střeva, plic a prostaty zároveň, stejně "je mám všechny". Došlo to už tak daleko, že jsem si nedávno na hrudníku našel malou bulku. Ačkoliv vím, že rakovina prsu je u mužů velice neobvyklá, není zcela vyloučená a to mi k panice stačí. Snad jen rakovinu děložního čípku jsem na sobě zatím nezpozoroval.
Jiné nemoci než rakovinu na sobě nehledám. Trochu se bojím, že s tímto přístupem si jí opravdu brzo přivodím. Můžu proti tomu něco dělat? Nečíst takové články nepomáhá, stejně už o tématu mám spoustu načteno. Předem díky a přeji pěkný den
M.L., 31 let (kráceno)
Zvýšené obavy o své zdraví (hypochondrie) mohou nabýt patologických rozměrů a bývají součástí různých duševních poruch. Hypochondrie se někdy vyskytuje u deprese a může být i jedním z jejích prvních příznaků. Hypochondrická porucha jako taková („hypochondriáza“) je somatoformní poruchou, která se řadí k neurózám. Jako blud, že je dotyčný postižen nějakou chorobou, bývá příznakem hypochondrické poruchy s bludy, které se také říká hypochondrická psychóza. Blud se od pouhého hypochondrického zaměření a obav liší především svou kategoričností a nevývratností, u afektivních psychoz či schizofrenie i bizarností („mám játra z PVC“). Hypochondrie se objevuje i u úzkostných poruch, u některých typů osobnosti, u obsedantně kompulzivní poruchy a u panické poruchy, kde se někdy ale dá těžko rozhodnout, co bylo dříve, zda panika nebo obavy o své zdraví. Je pravda, že zcela výjimečně je deprese a s ní spojená obava z rakoviny prodromem (předzvěstí) rozvoje skutečného nádorového onemocnění a má pak vskutku jakýsi sebenaplňující vývoj. Obecně je léčba hypochondrie dosti obtížná, zejména u poruchy s bludy. Neurotické poruchy lze příznivě ovlivnit psychoterapií. Jedna z jejích forem se zaměřuje na edukaci (vysvětlování, jak to s těmi poruchami je) a na expozice (opakované vystavování se příslušné negativní situaci). Expozice v imaginaci by ve vašem případě měly například zahrnovat úplné představy a vcítění se do situace, že opravdu máte nádor, co děláte, jak s rakovinou žijete, jak si zařídíte konec svého života, pohřeb, závěť, rozloučení. A dokonce, co se tady bude dít po Vaší smrti. Pod vedením zkušeného terapeuta pak můžete nejen s úlevou zjistit, že to vlastně je docela normání, že zemřeme (ať už na cokoli), ale že je vlastně docela fajn, že se tak ještě nestalo. Sám se však do tohoto nepouštějte, mohlo by to špatně dopadnout. A ještě něco: u hypochondriázy pomáhá fyzická námaha. Psychoterapii tedy kombinujte s cvičením, je-li možno.