11. 6. 2009
Vážený pane Dr. Höschle,
Jsem zatížen morálním dilematem, které nemohu uspokojivě vyřešit. Myslíte si, že být veganem je morálnější než být masožroutem? Je závažný prohřešek konzumovat maso? Můj kamarád je vegan (nejí ani vajíčka, sýry, ...asi víte) a tvrdil mi, že se na to dal zejména z morálních důvodů. Nemůže být dobrým člověkem, kdo jí maso... Má podobné názory jako muž, který na www.vegspol.cz/view.php?cisloclanku=2007010019 píše:
"Veganství je striktní vegetariánství. Jiné formy vegetariánství jsou nedůsledné. Vegetariáni si často omlouvají například kožené boty s tím, že to je "jen vedlejší produkt" a zvíře se kvůli tomu nezabilo. Omyl - když se zvíře zabíjí, nic není vedlejší produkt! Člověk je totiž tak šikovná stvůra, že ze zvířat dokáže zužitkovat každičkou část - "udělá" z nich nejen kotlety, párky a salámy, ale také želatinové bonbony, leštěnky na auta, potahy na volanty, kožené bundy, boty, bujóny a chuťové přísady. Akceptujete-li veganství, přijímáte fakt, že člověk zvířata nemusí vůbec využívat. Zvířata by si mohla žít své vlastní životy lépe, než jak jim to určil člověk. Ne nadarmo průzkumy ukazují, že veganská populace se dožívá průměrně o několik let delšího života než běžní strávníci. Nejenže tak prodloužíte a zkvalitníte svůj vlastní život, ale také zachráníte životy mnoha tisíců zvířat, která by byla zabita kvůli masu, mléku či vejcím. Postupně jsem také přestal nosit kožené boty a jíst med. Nyní již několik let žiji v domácnosti, která je 100% veganská a tak mohu svůj život v tomto ohledu označit za spokojený. Být veganem je krásný ideál o čistotě, soucitu a nenásilí vůči živým tvorům. Život na této planetě může být i radostný a šťastný, ale nebuďme sobci a dopřejme jej také jiným živým bytostem, než jsme my. Bytostem, které neumí mluvit, ale kdyby uměly, tak vám za rozhodnutí pro veganství poděkují. (Rosťa Sixta, kráceno)".
Co si o tom myslíte? Nejsme tak trochu systematickými vrahy? Nelze velkochovy pojímat jako koncentráky? Nejsou to stěžejní morální otázky, jež si ten pan Sixta klade? Se mnou jeho slova otřásla. Vámi ne? Je nutné, abychom jedli maso? My lidé přeci můžeme v soudobé a vyspělé společnosti svobodně volit (až na mimořádné okolnosti), nemusíme nutně pojídat maso. Přeci nejsme zajati ve svých instinktech jako zvířata, která zabíjejí jiná zvířata, neb nemají na výběr. Nebo se mýlím? Můžeme se spokojit s tvrzením - asi racionalizačním - že oni se nám nerovnají, takže je můžeme zabíjet? Jak jste si mohl všimnout, vegani se dali na onu stravu z morálních důvodů. Velice by mě zajímal Váš názor. Děkuji. (kráceno)
Srdečně zdraví,
Petr Muřín
Pan Sixta i Vy máte na takový postoj a názor právo a není ani třeba, abyste se dovolávali dalších autorit a zjišťovali postoje jiných. Také ale musíte pochopit, že jiní jsou názorů a postojů odlišných: není to veganství sobecké? Kdosi řekl, že vegani jsou ti, co neslyší rajčata naříkat. Navíc – zvířata požírají jiná zvířata podle gusta o sto šest; v tom lidstvo (až na vegany) není žádnou výjimkou. A když už tak chráníme živé bytosti, co klíšťata? Nehrozí jim vymření? Nebo aspoň těm infikovaným, co to dostávají chudinky ze dvou stran – od viru klíšťové encefalitidy či od borrelie z jedné a od člověka, který je zabíjí sotva je vidí, aniž by je snědl, z druhé strany. Ta jsou teprve ohrožena! A co chudák virus prasečí chřipky? Cele lidstvo proti němu teď jede! Kde je ta hranice živých bytostí: viry ne, klíšťata jo? Nebo klíšťata ne, pejsky ano? A co krysy? Nebo že by za ochranu stáli jenom ti živočichové, které jsme si jaksi oblíbili a ti ostatní už méně? Není to sobecky lidské, antropocentrické, naduté? Nepokorné k řádu přírody, kde se normálně všichni požírají? Copak je člověk bůh, aby to měnil? V tom si protiřečíte, když zřejmě oponujete názoru, že „se nám zvířata nerovnají“ a zároveň člověka povyšujete na někoho, kdo přece „není zajat ve svých instinktech“ (sic!). Tak jak to je? Já si naopak myslím - nejenom, že se nám rovnají, ale dokonce i my se rovnáme jim. Proto žádné božské zásahy pána tvorstva! Abych byl spravedlivý: jeden náš filozof řekl „zabít můžeš, ale musíš sníst!“. Vegani jdou dál a říkají „zabít nesmíš, ani když sníš“, tudíž „nesmíš ani sníst“. Ale co chudinky ta rajčata? Nicméně pokud Vám jich není líto („ona se nám nerovnají“) a pokud Vás všechno to ostatní činí šťastným a naplňuje to Váš život, jsem ten poslední, kdo by vám to vyvracel nebo Vás nedej bože nutil jíst vepřovou. Ani náhodou. Pouze drobně upozorňuji, že pocit morální nadřazenosti je velice ošemetný.