6. 3. 2008
Vážený pane doktore,
zajímal by mne Váš názor na negativní působení antipsychotik na lidskou psychiku. Jako psychiatrický pacient (údajně schizoidní porucha osobnosti nebo autista) mám zajímavé zkušenosti s užíváním léku na R a končící na n (tento lék je u autismu úspěšný až ve 100% případů, napovídám, protože ho nechci jmenovat). Pod jeho vlivem jsem se stala velice rozhodnou, zčásti vymizely ruminace, zredukovaly se mé představy a více jsem jednala. Problémem bylo, že jsem jednala bez ohledu na své pocity, proti své vůli jsem neustále hovořila a byla oproti dřívějšímu stavu impulzívní. Silně mi to nevyhovovalo, nešlo to zabrzdit. Trpěla jsem hlubokými depresemi při nečinnosti, lék jsem užívala půl roku, celé to trvalo zhruba tři roky. Mám pocit, že účinek tohoto léku vymizel po zhubnutí 13kil(čímž jsem se dostala na svou původní váhu), které jsem nabrala proti své vůli po velice rychlém nástupu účinku. Chci dodat, že před nasazením R.......u jsem nebyla nebezpečná sobě ani okolí, byla jsem příčetná, akorát mé myšlení bylo poněkud komplikované. Tento lék mě poškodil, společensky kompromitoval a devastoval mou osobnost (konala jsem, ale neprožívala). Velice bych ocenila, kdybyste mi zaslal Váš odborný názor, neboť jste osobnost s širokým záběrem, jímž neoplývá ani můj psychiatr ani můj praktický lékař (oba dva bývalí primáři, u kterých je lépe pomoc nehledat), a já se potřebuji co nejdříve zorientovat v nastalé situaci.
IVETA, 26
Usuzuji, že jde o antipsychotikum (česky „lék proti šílenství“). Antipsychotika skutečně mohou mít řadu vedlejších účinků, z toho některé i v psychické oblasti. Někdy se však nedá odlišit nežádoucí účinek léku od příznaku nemoci, která má také svou dynamiku. Mezi hlavní nežádoucí příznaky antipsychotik patří pohybové poruchy připomínající Parkinsonovu chorobu (tzv. extrapyramidový syndrom), pohybové poruchy vzniklé po déledobém užívání (tzv. tardivní dyskinéze), vzestup hladin hormonu prolaktinu a s tím související poruchy menstruace, libida a sexuálních funkcí, poruchy srdečního rytmu, anticholinergní příznaky (sucho v puse, poruchy vidění, zácpa) nebo naopak slinění, ospalost, nadváha, diabetes aj. Jsou to příznaky dnes naštěstí nikoli příliš časté a po změně nebo vysazení léku se změní nebo vymizí. Je to daň, kterou platíme za příznivé ovlivnění například schizofrenie. Ve Vašem případě se nabízí změna léku a následné vyhodnocení, zda to, co uvádíte, s ním skutečně souviselo. Pro úplnost si ale řekněme, že celkově příznivý účinek těchto léků vysoce převažuje nad jejich negativním působením.