8. 11. 2007
Vážený pane profesore,
Jana Bendová v MF publikovala text s názvem "Bursík je pokrytec. A já taky!" V něm uvádí:"Jistá míra pokrytectví drží společnost /i vlády/ pohromadě. S nadsázkou - díky pokrytectví se my lidé, máme rádi. A abychom se necítili hloupě, tak té přijatelné formě pokrytectví říkáme prostě zdvořilost". Tím reagovala na "skandální" slova pana Bursíka, který na uzavřeném jednání pronesl, že primární motivací lidovců byla a jsou ta koryta. Někdo tohle jeho vyjádření vynesl do médií, takže se pak musel lidovcům veřejně omluvit. Moje otázka zní: Souhlasíte s tím, že jistá míra pokrytectví drží společnost? Já totiž mám nezřídka s tou zdvořilostní fasádou vnitřní problém. Řeším dilema, jestli mám být upřímný, anebo si nechat vlastní postoj pro sebe. Vadí mi např. nosit společenské obleky. Vadilo mi třeba, jak nás personalistka na rekvalifikačním kurzu učila, jak hrát roli a potlačit své nedostatky. Přitom, když nám rozdala lístečky, kde bylo pět výhodných atributů pro výběrové řízení, měli jsme si vybrat tu vlastnost, která je pro konkurz nejdůležitější. Bylo tam mimo jiné i termín "svébytnost". Z třiceti lidí si „svébytnost“ nevybral nikdo! Já jsem ho zvažoval, jenže jsem nakonec usoudil, že by to bylo v ostré diskrepanci s tím, co nám radila. Asi i Vy často narážíte na prohlášení, jak ten který člověk nesnáší faleš a pokrytectví. Všimnul jsem si, že to často uváděly misky, když soutěžily o korunku. Hodně lidí v dotaznících uvádí, že nesnáší faleš. Ale jak se chovají pak právě tito lidé? Vřele uvítám, když mně odpovíte.
Zdraví Vás
Luboš Bek
Pokrytectví je součástí lidské komedie, a ta je zase tím „hlavním, oč tu běží“. Takže stěžovat si na ně je asi tak smysluplné jako kdyby si ryby stěžovaly, že je v moři mokro. Právě odhalování a správné čtení různých vrstev lidské komunikace je dovednost, která nás ve společenské soutěži rozrůzňuje a udržuje společenský kvas v pohybu. Je nutné, abychom neměli ani ke kralování ani k zametání ulic všichni stejné předpoklady. Jestliže se toho nechcete zúčastňovat, dobrá, to Vás šlechtí, ale nestěžujte si potom, že stran výhod z této komedie vyplývajících stojíte mimo. Nemohu vítězit ve hře, kterou bojkotuji. A teď to nejdůležitější: drzost nelze ztotožňovat s pravdou a upřímností, asi jako zdvořilost a ohleduplnost není totéž co pokrytectví. Jak řekl kdesi Václav Havel, pravda není jenom to, co se řekne, ale také kdo, kdy, kde a proč to řekne. A tím se nám to trochu zamotává, že?