16. 8. 2007
Dobrý den.
Již od své puberty (je mi 28 let) mám problém s řezáním do vlastního těla. Vím, že na toto téma byl zveřejněn článek v Reflexu, ale ten byl pro mne poněkud zavádějící, jelikož se tam vesměs rozebíraly případy dívek a já patřím k mužskému pohlaví. Dříve jsem si myslel, že tento problém spadá do jakýchsi demonstrativních pokusů o sebevraždu. V rodině máme sebevraha/alkoholika, ale nepřikládal jsem tomu váhu. V nynějším věku používám utajené řezání jako jakýsi trest za své činy. Můžete mi poradit, zda se u mě jedná jen o jakýsi "postpubertální" problém, nebo zda už se jedná o záležitost k návštěvě u psychologa nebo psychiatra? Sílí u mne i náklonnost k alkoholu, neschopnost rozumem čelit realitě a následné vnitřní tlaky k sebevraždě…
Děkuji a jsem s pozdravem.
Tomáš S.
Sebepoškozování se vyskytuje v mnoha patologických situacích. Může skutečně být součástí sebedestrukce, jejímž vrcholem je sebevražda (sem patří i sebetrestání), ale častěji bývá projevem jiných poruch. Pravidelně se vyskytuje u tzv. hraničních osobností a u psychopatologie spojené s vězněním, např. u tzv. vazebních psychóz. Někteří naši pacienti, původně vězni, se výrazně poškozovali mj. i proto, aby se dostali do méně vězeňského prostředí (nemocnice) nebo případně i na svobodu: strkali si penisem do močového měchýře kovové předměty, řezali se žiletkami, pálili cigaretami a polykali žvýkačkou zadržené zavírací špendlíky, které se jim pak v trávicím prostředí jícnu otvíraly a zasekávaly do sliznice. Dotyční se potom často na hranici života dostávali cestou jednotek intenzivní péče do civilu. Jiným podhoubím sebepoškozování může být masochismus a určitá slast vyvolaná bolestivými podněty, někdy i přidušením oprátkou. Další možností – dnes v Čechách naštěstí méně pravděpodobnou – je náboženské flagelantství (sebemrskačství). V neposlední řadě takové chování vídáme u toxikomanů, kde plní roztodivné funkce včetně testování hloubky intoxikace, např. pořezáním žiletkou na předloktí. Také to může být manipulativní chování vůči okolí s cílem nahnat strach, upoutat pozornost, vyvolat péči, zděšení nebo indukovat pocity viny. Vyberte si, co z toho se Vás týká nejvíc. A napiště mi, jestli jsem na něco zapomněl. Každopádně to stojí za vyhledání odborné porady.