15. 2. 2007
Dobrý den,
nedávno jsem se dočetl, že modelka Naomi Campbell byla odsouzena k veřejným pracem kvůli své nadměrné zuřivosti. Prý hodila po své hospodyni mobilní telefon a způsobila jí zranění. Přítelkyně po mě také hází v zuřivosti různé předměty (např. kameny, nové hodinky za 2.500 Kč:-)), ale říká, že je to normální. Co si o nadměrné zuřivosti myslíte Vy? Děkuji, s pozdravem J.S. Plzeň
Zuřivost může být povahovým rysem, poruchou osobnosti (psychopatií), sociálním a kulturním fenomenem (rowdies), důsledkem přelidnění, intoxikace alkoholem či drogou, chorobným příznakem u mánie, vztekliny, u některých psychóz, delirií a u poruch intelektu. V prvním případě bývá na jejím pozadí nějaký komplex méněcennosti, například ne zcela zkompenzovaný nízký vzrůst, nebo špatná výchova v dětství. U žen bývají projevy agresivity spojeny s hysterickými osobnostními rysy a manipulativním chováním. Rozumný muž se takovým ženám vyhýbá, nerozumného přitahují, neboť mají jistý šarm. K tomu přistupuje okolnost, že někteří muži rádi trpí – svazek s čertovskými kopýtky má jaksi masochistický přídech. Naproti tomu já si například vůbec nedovedu představit, že by po mně, jak píšete, „přítelkyně házela v zuřivosti různé předměty“. Já bych prostě takovou přítelkyni nemohl mít. Hodila by jednou – poprvé a naposled. Chápu však, že jiní muži v takové situaci jako Vy mohou být, ale pak je třeba si položit otázku, o co bychom je ochudili, kdybychom jim onu možnost trpět nějakým opatřením odepřeli. Jestli se vám to oboustranně líbí, pak opravdu lze hovořit o jakési normě. Jestli ne, pak si honem najděte jinou přítelkyni (po světě chodí možných přítelkyň opravdu spousta), ale dbejte na to, abyste neopakoval stejnou chybu. Pak by se totiž ukázalo, že problém je spíš ve Vás. Každý se totiž od svého okolí většinou dočká takového zacházení, jaké v něm svými postoji indukuje.