23. 11. 2006
Vážený pane doktore,
Co vlastně správně znamená v psychologii nebo v psychiatrii „projekce“?
Jana N., Přerov
Projekce znamená mimo jiné promítání (třeba projekce filmu). V psychologii se tím myslí přisuzování svých myšlenek (motivů, úmyslů) jiným lidem, cosi jako „podle sebe soudím tebe“. Projekce je jedním z mála způsobů, jakými luštíme, co se vlastně děje v hlavách ostatních. Řeknu-li o někom, že by se nejraději celý den válel a nic nedělal, říkám tím vlastně, že být v jeho kůži, asi bych se nejraději celý den válel a nic nedělal. Vycházím přitom z toho, že dotyčný není dost upřímný, aby mi to sám přiznal. Nemohu se tedy spolehnout na jeho výpověď. Abych pochopil, co on by vlastně rád, musím zkusit se do něj vžít. Co si do něj takto „promítnu“, vypovídá ovšem hodně i o mně. Někdy víc než o něm. Projekce může být v zásadě dvojího typu: asimilativní (ostatním přisuzuji své vlastní úmysly, postoje a motivy) a tzv. disowning neboli popírání, což je zrcadlový protiklad prvého. Příkladem prvního typu je výrok „Proč bych já měl být ostouzen za krádež másla v supermarketu, když v tomhle státě stejně všichni kradou ve velkém“. Přeloženo to znamená: kdybych já byl všemi, kradl bych ve velkém. Příkladem druhého typu může být moralizující stanovisko staré panny, že všechny ženy jsou běhny (kromě ní). S projekcí se běžně setkáváme všude tam, kde někdo přisuzuje druhým nějaké úmysly nebo odhaduje jejich motivy. Nedávno jste mohla postřehnout silné projekce v názorech novinářů a politologů, když za postupem prezidenta republiky v řešení povolebního patu neviděli nic než jeho snahu být znovu zvolen. Tato projekce byla tak silná, že odolávala jakékoli argumentaci, jež s ní nebyla v souladu. Tito interpreti dokonce ani nedokázali definovat, jak by se měl prezident byl býval chovat, aby tuto hypotézu vyvrátil. Imunizovali ji dokonce i poté, co si hlava státu pod svým znovuzvolením málem (nebo dočista?) uřízla větev, když podruhé pověřila sestavením vlády Mirka Topolánka. Zpětně se ovšem jistě zase dozvíme, že to byl jen vychytralý tah sloužící ke znovuzvolení. Projekce je tedy technikou, která nám pomáhá orientovat se ve světě, vžívat se do jiných lidí a generovat hypotézy o nich. Za normálních okolností jsou tyto hypotézy testovatelné čili vyvratitelné fakty. Naopak v patologii kritickému hodnocení a faktům odolávají a stávají se obsahem paranoidních představ.