31. 8. 2006
Často se mi zdávají sny, ze kterých se budím pláčem. Zdá se mi o rodičích a bratrovi, které fyzicky něco/někdo ohrožuje. Přitom s rodinou mám velmi dobrý vztah, vídám je několik dnů v měsíci a myslím, že jsou všichni relativně šťastní, zdraví a finančně zabezpečení. Na druhou stranu se mi stejně často zdají sny, ze kterých se budím hlasitým smíchem, jsou hodně komické. Zdávají se mi bez ohledu na to, jestli jsem zrovna šťastná nebo ne. Nikomu z mých známých se nic podobného neděje. Ještě bych poznamenala, že mě tyto sny nijak netrápí, maximálně na ty děsivé den dva myslím. Jsem jenom zvědavá, čím jsou způsobené.
Lenka
Kdysi jsme v Reflexu už připomněli, že ve snu se odehrávají děje, které nejspíš souvisejí se tříděním a ukládáním informací a s jejich převáděním z krátkodobé paměti do dlouhodobé. Sen je tedy mj. výrazem pochodů, které vedou ke konsolidaci paměti a mysli. Podněty, které vedou k probuzení (zvuky, hluky, světlo, bolest), ohrožují dokončení tohoto procesu. Sen je proti nim do určité míry „chráněn“, takže je zabuduje do svého děje a interpretuje v rámci snového světa až do chvíle, než tyto podněty svou intenzitou spánek přece jen přeruší. Je pravděpodobné, že podobně jako podněty z vnějšího světa, mohou sen narušovat i podněty ze světa vnitřního, včetně silných emočních nábojů. Ty pak do značné míry určují děj, který je jiný v depresivních snech (úmrtí, ztráty, opuštěnost), manických (nápady, akce, legrace, síla, moc), paranoidních (pronásledování), erotických, úzkostných (obavy o druhé, bloudění) či fobických (hadi, pavouci, příšery, uzavření v těsném prostoru). Typ snu přitom nemusí vždy souviset s rozpoložením a zdravotním stavem přes den. Divoké sny se mnohdy spouští v intoxikaci (alkohol, drogy) a při některých chorobách (epilepsie, noční děsy). Vliv na ně mají i psychosociální podněty jako rozvody rodičů apod.. Děsivé sny se potlačují jak farmakologicky tak psychoterapeuticky. V prvním případě se ovlivňuje základní choroba, např. antidepresivy nebo antiepileptiky, anebo se změlčuje spánek a mění se jeho architektura, což může vést k účinnějšímu oddělení spánkových fází od bdělosti, a tak oslabit průnik snového obsahu do vědomí („zapamatování si“ snu). V druhém případě se působí na dopady psychosociálních okolností na jedince, řeší se interpersonální vztahy a mění se odolnost vůči zátěži a nepříznivým vlivům.