Warning: array_key_exists(): The first argument should be either a string or an integer in D:\Inetpub\webs\924517_web\www\lang_set.inc.php on line 7 Prof. MUDr. Cyril Höschl DrSc. FRCPsych.

"Očima Cyrila Höschla", Reflex 29/2006, str. 17.

20. 7. 2006


Má celonárodně nějaké psychologické důsledky povolební pat a protahování procedury při sestavování vlády?
Jiřina K.

Samozřejmě že ano. Psychologické ovšem ještě neznamená psychiatrické. Asi významně nestoupne či neklesne nemocnost a nepropukne víc psychóz. Na druhou stranu se ale změní vnímání politického klimatu v zemi a to může významně ovlivnit další vývoj společnosti. Demokracie je i tak poměrně zranitelným konceptem a v poslední době, ač nejdokonalejší ze všech špatných systémů, ztrácí body. Paty a plichty se objevují všude (Německo, Itálie), všude se politické spektrum podivně rozpatlává a oslabuje, takže levice se chová jako pravice (Blair) a naopak, a v obyvatelstvu sílí politická nechuť. Narůstá pocit, že „politici se vždycky nějak dohodnou“ (rozuměj: aby nepřišli o koryta a napakovali se), a sílí volání po „silné ruce“ (Mečiarovi, Haiderovi, Paroubkovi - podle vkusu). To se celosvětově projevuje klesajícím zájmem o veřejné dění a nízkou volební účastí (s výjimkou diktatur). Situace u nás (ale i v Polsku, na Slovensku a jinde) je v tomto smyslu nezdravá a vede ke skeptickému postoji k úloze jednotlivce v dějinách. Zablokování sněmovny tuto skepsi stvrzuje, podobně jako velká koalice, která je jednak vnímána jako zrada na všech voličích a jednak zablokuje pohyb „kyvadla“ z pozice do opozice. Další varianty přinášejí buď vlády bez mandátu („úřednické“ či „odborníků“), které se nikdy neosvědčily, nebo vlády slabé (popř. menšinové), držené opozicí v šachu a neschopné uskutečnit jediný odvážnější krok, který by přesahoval populistické ambice čtyřletých garnitur. Zapomeňte rovné daně, zapomeňte pročištění státní správy od korupce. Řešení je přitom tak jednoduché, že se vtírá pocit, že ústavotvorci a zákonodárci sabotovali naši budoucnost záměrně, neboť není přece možné, že by byli tak prostoduší, aby navrhli sudý počet poslanců, zapomněli na většinové pojistky (tj. kdo vyhraje volby, musí mít v parlamentě většinu) a připustili další podobné nesmysly. Už je na čase, aby iniciativu od „odborníků“ zase jednou převzalo obyvatelstvo. Bylo by to mentálně hygienické…