Warning: array_key_exists(): The first argument should be either a string or an integer in D:\Inetpub\webs\924517_web\www\lang_set.inc.php on line 7 Prof. MUDr. Cyril Höschl DrSc. FRCPsych.

„Očima Cyrila Höschla“. Reflex 21/2006, str. 18.

25. 5. 2006


Dobrý den,

řada firem v současné době vkládá do podmínek pro přijetí uchazeče o práci, ( ale také do dodatků k pracovním smlouvám ) požadavek na tzv. odolnost vůči stresu. Rád bych se Vás pane doktore zeptal, jak bych si měl tento pojem vyložit, abych jej mohl správně naplnit. Obávám se totiž, že pokud náhodou má výše zmíněná odolnost bude snížena, poruším tím podmínky pracovní smlouvy. Jako zodpovědný zaměstnanec bych se tomu rád vyhnul.
Srdečně Vám děkuji za odpověď. Aleš Beseda.

Obávám se, že „odolnost vůči stresu“ těžko může být součástí pracovní smlouvy. Již pojem stres je sám o sobě nedefinovatelný a v médiích příliš široce používaný. Může být chápán jako jakákoliv zátěž. Často se tím ovšem myslí jen nadměrná zátěž živočicha (nebo i rostliny). Někteří si pod tím představují psychickou zátěž typu konfliktu nebo frustrace, popřípadě jakoukoliv náročnou životní situaci. Mnohdy se směšuje distres (negativní, nepříjemná nadměrná zátěž, například ztráta zaměstnání) a eustres (zátěž něčím pozitivním, například při výhře v loterii). Jiní si pletou stres (stav organismu) a stresor (vnější okolnosti, které ho vyvolávají). Fyziologové zdůrazňují spíše fyzikální stránku věci (tepelný stres při přehřátí, nadměrná fyzická zátěž, stres ze záření). Jelikož pro duševní stres máme přesnější pojmenování (frustrace jakožto překážka na cestě k cíli, konflikt jako střet různých motivací či tendencí) a protože situace jako „přepracování“ se dají definovat pouze přibližně a víceméně jen kvantitativně, definujeme si v medicíně nejčastěji stres jako takový stav organismu zdravého člověka nebo zvířete, při kterém významně stoupá hladina adrenokortikotropinu (ACTH), který je důležitým hormonem stresové osy. Ale ani to není úplně přesné, protože při určitých typech zátěže někdy více stoupají hladiny jiných hormonů – třeba v sauně hladina prolaktinu. Odolností vůči stresu se tedy může – zhruba řečeno – myslet to, jak dobře snášíte mezilidské konflikty či podrazy od jiných (frustrace), nebo to, jak dlouho vydržíte hladovět a nepít, jak snášíte fyzickou zátěž, přehřátí, podchlazení, nedostatek kyslíku, nadměrné vlhko, nadměrné sucho, vysoký tlak pod vodou, ionizující záření, hluk a já nevím co všechno ještě. A teď si představte, že by se v tom měli vyznat právníci pilující záludné formulace do Vaší pracovní smlouvy! Výsledkem by byl text, kterému by nejspíš nerozuměl ani jeho autor. Jinou možností je ovšem definice tautologická: odolnost vůči stresu je to, co měříme našimi testy, a kdo nemá výsledek takový, jaký ho my určíme, tak nesplňuje námi definované podmínky. Být Vámi, od takového zaměstnavatele bych však šel radši dál.