14. 12. 2005
Lékařský výzkum a věda v České republice
Česká lékařská akademie uspořádala 3. února 2005 setkání představitelů lékařského výzkumu a zástupců ministerstev školství a zdravotnictví se sekretářem Rady vlády pro výzkum a vývoj a ředitelem sekce výzkumu, vývoje a lidských zdrojů Úřadu vlády České republiky, Dr. Markem Blažkou. Dr. Blažka ve své přednášce informoval o podpoře lékařského výzkumu a vědy v současnosti a výhledech do budoucna.
Se vstupem České republiky do Evropské unie se mění také schvalování programů vědy a výzkumu a dochází k navýšení financí na lékařský výzkum. Například v roce 2005 bude v ČR na vědu a výzkum podle schváleného návrhu státního rozpočtu vynaloženo celkem 16,5 miliardy Kč, podle prognóz pro rok 2006 18,2 miliardy a konečně pro 2007 o další 4,25 miliardy Kč navíc. Pro lepší představu - to znamená, že v roce 2005 jde o 0,54% hrubého domácího produktu a v roce 2007 0,68% HDP. Tento růst je samozřejmě velice pozitivní, protože platí závislost, že země s vysokou podporou a také efektivitou výzkumu mají zároveň vysoký standard poskytované péče.
Pro další roky bude vláda podporovat posun směrem k vyššímu podílu účelových prostředků oproti institucionálním (v roce 2006 by mělo být cca 90% prostředků na vědu účelových versus 10% institucionálních). Stále však máme 70% výzkumných projektů navrhovaných „zdola“ a jen 30% určovaných programy „shora“. Ve srovnatelných západních zemích je tento poměr zhruba obrácený (zde je ovšem otázka, zda je to dobře). Podle vlády je také nutné spíše podpořit spolupráci než financovat izolovaně jednotlivé instituce (institucionální prostředky „jdou“ pouze jedné instituci, účelové prostředky častěji podporují projekty, na kterých se podílí více subjektů). Z účelových výdajů by také měly být více spolufinancované projekty ze soukromých zdrojů, což je jedna z forem podpory financování soukromými zdroji. V roce 2006 mají klesnout institucionální výdaje MZd o 72 milióny Kč, celkově však výdaje MZd na výzkum a vývoj porostou o 2,3% (20 miliónů). Například Národní program výzkumu II - TP 2 Zdraví a kvalita života rozdělí v roce 2006 332 mil. Kč (a v dalších letech 440 a 560 mil. Kč).
Oproti zahraničí českému zdravotnictví „chybí“ program aplikované vědy a výzkumu podílově financovaný uživateli jako jsou pojišťovny aj. Dalším problémem je i to, že český lékařský výzkum je převážně zaměřen jinak, než jak jsou nastaveny jeho přednosti. Jinými slovy, lékařský výzkum se dosti zaměřuje na oblasti, ve kterých nedosahujeme světové úrovně a naopak nedostává se dostatečné podpory projektům z oborů, které mají vyšší šanci dosáhnout mezinárodních úspěchů. Celkově je náš lékařský výzkum v porovnání například s průmyslovým výzkumem velice pozadu v získávání podpory ze strukturálních fondů EU.
Podle analýzy uvedené na webových stránkách www.vyzkum.cz, která hodnotí výstupy naší vědy a výzkumu v porovnání se světem, tak se nůžky mezi rostoucími investicemi do vědy a jejími relativně klesajícími výstupy neustále rozevírají. Pro ilustraci v zemích evropské patnáctky je průměr přepočtených vědeckých publikací (vydaných v letech 1999-2003) 115, v České republice pouze 45. Před námi je například Maďarsko s 50 publikacemi, Slovensko (76) a samozřejmě Nizozemsko (165). Mezi disciplíny srovnatelné co do výstupu s průměrem EU u nás patří matematika a inženýrství, zatímco lékařské vědy zaostávají. Sledujeme-li trend (tedy cosi jako směrnici vývoje), pak zjevné zlepšování stavu vidíme u neurověd, věd o chování a u psychiatrie. Naopak stagnace je patrná například u molekulární biologie a farmakologie (dle dat ISI).
Důležité pro budoucnost financování vědy a výzkumu bude také hodnocení kvality jednotlivých projektů. Podle dostupných dat z hodnocení roku 2004, chyběly jakékoliv výsledky u projektů za 2,6 mld. Kč! Šlo z větší části o projekty bez výsledku nebo o sporné případy (např. z důvodů legislativních) či tzv. přerušené a nikdy nedokončené projekty (v hodnotě cca 700 miliónů Kč). Dr. Blažka konstatoval, že jeden výzkumný výsledek je v českém lékařském výzkumu uplatněn (vykazován) průměrně ve 3 výstupech. Tato situace by se měla v roce 2005 zlepšit například díky sjednocení legislativy, směrodatným seznamem neimpaktovaných časopisů, které lze považovat za výstupy, atd.
Svou přednášku ukončil Dr. Blažka slovy: „I kdybych připustil, že ve skutečnosti je – díky špatnému vkládání dat do informačního systému - množství projektů s nedoloženými výstupy menší, nic to nemění na naší snaze rozdělovat v budoucnu prostředky přes ty poskytovatele, kteří dokážou řádně doložit jejich smysluplné využití.“
Po přednášce se strhla bouřlivá diskuze a na Dr. Blažku se sypala spousta dotazů. Doufáme, že stejně úspěšné bude i další setkání na téma vědy a výzkumu, které Česká lékařská akademie připravuje na jaro 2006, a že tentokrát vyzní pro českou vědu a výzkum příznivěji.