6. 10. 2005
Co říkáte současným televizním šlágrům VyVolení a Big Brother?
J. Janata, Vysočina
Před časem jsem se zařekl, že pořadům tohoto typu nebudu zvyšovat popularitu žádným, tedy ani odsuzujícím způsobem. Proto jsem různým žadatelům opakovaně odmítl k tomuto se vyjadřovat. U Vás tak nicméně činím, a to ze tří důvodů: 1) Reflex už od nás leccos unesl a zaslouží si výjimku. 2) Vzpomněl jsem si na kreslenou anekdotu z dob totality, kdy se zaváděl druhý program televize (jiné nebyly). Na prvním programu celý večer kombajny úspěšně sklízely úrodu a tajemníci KSČ hřímali o úspěších socialismu, zatímco na druhém programu policajt točil pendrekem a s pohledem k divákům výhrůžně opakoval: „Tak vám se nelíbí první program!?“. 3) Potkal jsem svého přítele Václava.
Vezměme to popořadě. Přeskočíme-li první bod, dostaneme se k zážitku před několika dny: na Primě byli v přímém přenosu VyVolení, zatímco na ČT1 běžela beseda o pořadu VyVolení!!Iluze zažitého... Ovšem přítel Václav, se kterým jsme si ocitovali větu Karla Steigerwalda, že je jedno, na kterém konci drátu je kamera a na kterém je divák, protože na obou se odehrávají stejné opičárny, mne uklidnil: Lidi chodí na koncerty a dokonce zase začínají číst knížky a půjčovat si je v knihovnách. On je za ten pořad vděčný a nemůže si ho vynachválit. Dokonce si přeje, aby všechny televizní kanály už nevysílaly nic jiného než reality show, a to pořád. Národ, v nějž bytostně věří, začne pak opět chodit do kin, do divadel, do knihoven, na koncerty, na výstavy, začne si půjčovat pořádné filmy a dá ty bedny do šrotu. Nikdo zatím neudělal pro povznesení české kultury, na jejíž úpadek se v poslední době tak žehrá, víc než VyVolení a Big Brother. Pánbůh jim požehnej a televizi popřejme jen tak dál až do naprostého splynutí s realitou. Víc už pro skutečnou kulturu nemohla udělat a doufejme, že své úsilí rychle dotáhne do konce a zcela jí vyklidí pole. Václav už se těší a já s ním.
(bez záruky)