11. 8. 2005
Pane doktore,prosím,do Reflexu-po 40 letech DEPENDENTNÍ DIABETES MELLITUS jak
ovlivní organismus a funkce těla.
Děkuji,H.K.BRNO
Připomeňme si, že se rozlišují dva základní typy diabetu („úplavice cukrové“). První typ vzniká z nedostatku hormonu slinivky břišní (pankreatu), inzulínu. K tomu může dojít z různých příčin, například virovým poškozením nebo tím, že proti buňkám, které ve slinivce vyrábějí inzulín, vede vlastní organismus imunitní válku. Nedostatek inzulínu lze nahradit jeho podáváním zevně. Prvnímu typu diabetu se proto říká inzulín-dependentní (na inzulínu závislý). Postihuje spíše mladé lidi, může být vrozený a zprvu není prakticky ovlivněn tím, jestli je postižený hubený nebo obézní, jestli má rád sladké a podobně. Druhý typ si lze představit zjednodušeně jako poruchu danou tím, že tkáně (receptory) jsou na inzulín necitlivé. Oproti prvnímu typu je tedy rozdíl v tom, že zde se inzulín tvoří a je ho zpočátku spíš mnoho (jenže nefunguje). Tento typ může být důsledkem dlouhodobého nadměrného vyplavování inzulínu, tedy obezity, nezdravé diety a nedostatku pohybu. Druhý typ může časem po vyčerpání bičovaného pankreatu přejít v první. Mezi nejhrozivější příznaky nedostatečně léčeného diabetu patří poruchy sítnice (nakonec až slepota) a následky postižení nervů a poruch prokrvení některých tkání, které může mít za následek například gangrénu končetiny a její amputaci. Diabetes vede k poruše lipidového (tukového) metabolismu a to bývá spolu s kouřením spojeno s rizikem aterosklerózy a tedy kardiovaskulárních onemocnění. Dalším příbuzným rizikovým faktorem je vysoký krevní tlak. Rezistence na inzulín bývá u žen spojena i s postižením vaječníků (tzv. polycystická ovaria) a je součástí metabolického syndromu. Necitlivost k inzulínu má svůj doprovod i v mozku, kde mění obrat mozkového mediátoru serotoninu, a to má často za následek vznik deprese. Při diabetu je vskutku zvýšené riziko deprese a naopak. Mozkové změny spolu se změnami v cévním řečišti zvyšují též riziko výskytu demence, ať již „cévní“ („skleróza“) nebo „degenerativní“ (Alzheimerova). Obezita je také často na pozadí tzv. syndromu spánkové apnoe (zástava dechu ve spaní), který může dále zhoršovat mozkové funkce, hypertenzi a vést až k smrti. Zvýšené hladiny inzulínu (které jsou důsledkem receptorové rezistence na něj) bývají také významně často spojeny s výskytem rakoviny prsu u žen.A teď po tom všem dobrá zpráva pro vás: jestli máte opravdu diabetes prvního typu a ne druhého, jestli nejste obézní, nekouříte a nemáte hypertenzi a vysoké hladiny lipidů v krvi, pak – pokud máte inzulín správně dávkován – se vás tyto hrozby netýkají o nic víc než kohokoli jiného. Ani po čtyřiceti letech.
(bez záruky)