30. 6. 2005
Často slýchávám o různých stádiích alkoholismu, ale mám v tom zmatek. Co to vlastně znamená, jak se to pozná a je to vůbec nějak pořádně definováno? Vzhledem k problémům v mé rodině prosím neuvádějte v Reflexu celé jméno.
Karel S., Vysočina
Zmatek v klasifikaci alkoholové závislosti panuje objektivně, takže problém není na Vaší straně. Klasik alkohologie E.M.Jellinek rozlišoval pijáky alfa (pijí pro zklidnění, pro ulehčení konfliktů, neztrácejí nad pitím kontrolu, ale jsou mírně psychicky závislí), beta (příležitostní), gama (závislí), delta (návykoví) a epsilon (epizodičtí, „záchvatovití“ pijáci s epizodickou ztrátou kontroly). Rozdíl mezi gama a delta není z dnešního pohledu zcela jasný. V druhé polovině dvacátého století několik autorů navrhlo dělení průběhu alkoholismu do různých stádií, většinou tří až šesti, přičemž to šesté byla smrt. Definována jsou zhruba takto: První, tzv. prealkoholické stadium, zahrnuje společenské pití. To může přejít v pijáctví s pravidelným pitím a tu a tam excesem („opicí“), kdy však dotyčný může kdykoli přestat, neboť si ještě nevytvořil závislost. Někteří toto ještě nepovažují za alkoholismus a za první stádium považují až to, kdy se pravidelné večerní pití doplňuje občasným nadměrným příjmem alkoholu, při pití se dostavuje kýžený pocit uvolnění, zvyšuje se tolerance („snese stále víc“) a to vede k pravidelnému (nikoli jen občasnému) nadměrnému pití. Při něm se dostavují tu a tam okénka, začíná se pít pokradmu, vzniká touha po alkoholu, dotyčný se tématu „alkohol“ vyhýbá. Druhé (třetí), pokročilé stádium se projevuje ztrátou kontroly nad pitím, racionalizačními tendencemi (odůvodňuje si proč musí pít, např. „na žaludek“, „na krvinky“), konflikty, agresí, výčitkami svědomí, ztrátou přátel, ztrátou zaměstnání a zájmů. Důležitou známkou jsou období abstinence, kdy dotyčný sobě i okolí dokazuje, že dokáže nepít, což ovšem není pravda, jak se vždy ukáže. Klesá sexuální potence, objevuje se patologická žárlivost a pravidelné ranní pití. Ve třetím (čtvrtém) stádiu se dostavují výrazné poruchy paměti, alkoholické psychozy (deliria, bludy), intoxikace (otravy alkoholem), pijí se nekvalitní destiláty nebo jejich náhražky (Francovka, brzdová kapalina) a jsou vážné zdravotní následky (cirrhozy jater, třes i v abstinenci). Důsledky narušeného myšlení a zhroucení etických zásad se projevují sociálními debakly, rozpadem rodiny, kriminalitou a celkovým rozvratem osobnosti. Připomeňme si, že většina násilných trestných činů (např. vražd) u nás je spáchána pod vlivem alkoholu. Jeho průměrná spotřeba na hlavu také do značné míry koreluje s mírou sebevražednosti. Přání, aby přípitek byl „na zdraví“, je tedy zcela na místě.
(bez záruky)