24. 3. 2005
Shodou okolností jsem se dostala do kontaktu s mladším mužem. Nešlo však o kontakt tělesný, nýbrž neverbální, myšlenkový. Jsem již tři roky šťastně zamilovaná, tudíž nemám k takovýmto virtuálním flirtům pražádný důvod. Proč mě to tedy tak přitahovalo? Zažil jste někdy něco podobného? Lucka, Praha
Pokud jde o flirt s mladším mužem, musím se přiznat, že jsem něco podobného vskutku nikdy nezažil. Má odpověď bude tedy částečně pohříchu teoretická, částečně odvozená ze zkušeností nikoli shodných, ale obdobných. Jedním z motorů našeho pobývání na světě a překonávání jeho nástrah je pocit slasti, zadostiučinění, libosti, odměny. Máme v sobě zabudovány mechanismy, jakými se tyto pocity v nás spouštějí. Markantním příkladem jsou erotické vztahy a události, ale podobně – i když méně nápadně – jsou vybudovány i pocity zadostiučinění v oblasti sociální: radost z úspěchu, z dobře vykonané práce, uspokojení z kvality mezilidských vztahů, z postupu vzhůru ve společenském žebříčku, ze zlepšující se pozice – ať už geografické (zabírání půdy, zlepšování místa), hmotné (hromadění majetku), nebo sociální (kumulace moci). Neurobiologové popisují v mozku kaskádu libosti resp. systémy odměny, jejich strukturu a chemickou výbavu. Odchylky v kvalitě a funkci těchto systémů se mohou projevovat narušenou závislostí na odměně. Všechny tyto nástroje a hru na ně, ať chceme či nechceme, neustále procvičujeme, tak jako svaly nebo paměť. Určitý program (třeba příjem potravy nebo dvoření) se spouští buď proto, že se setká s vhodným vnějším podnětem (křepelky v želé na pomerančích nebo Angelina Jolie), nebo že nebyl dlouho použit (žvýkání podrážky po měsíci hladovění či autoerotika v kriminále), nebo že se z jiných důvodů změnily podmínky organismu (pokles glukózy při metabolické poruše nebo nadprodukce pohlavních hormonů při endokrinním onemocnění), nebo při poruše osobnosti (s rysy nezdrženlivosti) nebo pod vlivem prostředí (na zabijačkových hodech se těžko drží půst a v harému celibát). Není-li program dlouho spuštěn, dostaví se abstinenční příznaky (např. u potravního chování je to hlad, u sexuálního libido), které vedou k vyhledávání oněch spouštěcích podnětů (potravy, sexuálního partnera). Spuštění každého „programu“ je navíc spolupodmiňováno mnoha dalšími faktory a vlastnostmi (hravost, pohyblivost, (ne)zodpovědnost, zbožnost, nálada, alkohol aj.). Těchto biologických a psychologických činitelů (Vašich „důvodů“) je tolik, že navýsost lidská podoba morálky je sice může modifikovat, ale v žádném případě je nemůže zcela potlačit, nadobro zvrátit nebo úplně proměnit. Vždy jsou situace, kdy se uplatní. Být šťastně zamilovaná sice modifikuje, ale nevypíná Vaši schopnost se dvořit, koketovat, flirtovat a Vaši radost při tom a libost z toho. Pouze se jinak nastavují různé prahy, které je pro spuštění určitého chování nutno překonat, a filtry, kterými se mění Vaše citlivost na vnější podněty. Tak se mění nároky na „objekt“, ale jinak všechno ostatní funguje jako takové, včetně „myšlenkového kontaktu“ – třeba s Redfordem. Krása, co říkáte?
(bez záruky)