10. 3. 2005
Vážený pane doktore,
dovoluji si Vás požádat o Váš názor na biorytmy, t.j. průběh fyzické kondice, citové stability a výkonnosti inteligence v pravidelně se opakujících časových cyklech. Kdo, kdy a na základě jakých výzkumů s touto teorií přišel? Pokud tato teorie platí, platí pouze u člověka?
Děkuji za Váš čas a přeji příjemné dny
ing.Karel Hrabánek
Mladá Boleslav
Vaši otázku lze chápat buď jako výzvu k osvětě o chronobiologii nebo jako dotaz na historii numerologie, astrologie a kondiciogramů, přičemž obé spolu souvisí asi jako chemie s alchymií. Je nepochybné, že v živých organismech „tikají“ biologické hodiny – rytmy, které se liší od astronomického času a jsou výrazem vnitřních periodických dějů, zejména chemických a fyziologických. Mnozí živočichové včetně člověka mají v mozku procesor, oscilátor, „pacemaker“, který je - podobně jako v počítači – zdrojem časomíry a vnitřní rytmicity. Takovým oscilátorem je zejména nervové jádro, které je umístěno v hlavě nad křížením optických nervů, proto se jmenuje nucleus suprachiasmaticus. Chemicky souvisí s metabolismem látek jako je serotonin a hormon melatonin. Serotonin je znám vztahem k depresi, spánku a chuti k jídlu, melatonin je hormon s výrazným denním kolísáním (stoupá v noci) a souvisí rovněž se spánkem, s poruchami při přeletu časových pásem nebo změnou letního času na zimní a obráceně a možná i s odolností vůči příjmu alkoholu („gentleman nepije před západem slunce“). Chronobiologické rytmy jsou charakteristické pro mnoho dějů v organismu, od srdečního pulsu přes hladiny hormonů až po menstruační cyklus či sezónní výkyvy nálady a promítají se jak do fyzické tak do psychické kondice, čehož si všimli již starší psychologové jako Münsterberg (1889), Eijner (1889) nebo Wundt (1903). Rytmicitu vykazuje nejen citlivost na alkohol, ale i na léky, na fyzickou zátěž a mnoho dalších vlivů. Tyto zkušenosti a poznatky vedly mnohé, kteří si chtěli intuitivně nadběhnout obtížné biologické vzdělávání a zkoumání bezpracnou a mnohdy i lukrativní zkratkou, k víceméně paralogickým a hrubě zjednodušeným postupům, kterými vypočítávají „kondiciogram“ na základě ještě hruběji zjednodušených vstupních dat, nejčastěji data narození. Výsledkem jsou horoskopy jako ve filmu „Jáchyme, hoď ho do stroje“. U sugestibilních jedinců ovšem mohou tyto výstupy plnit významnou patoplastickou funkci a stát se tak vlastně do značné míry základem skutečné kondice. Chcete-li se dozvědět více o prvém směru, otevřete si Psychiatrii (Höschl, Libiger, Švestka; 2.vyd. TIGIS, Praha 2004) na stranách 125-131, chcete-li se pobavit vlastním či dokonce partnerským kondiciogramem, klikněte si třeba na http://kondiciogram.tiscali.cz/ a zadejte své datum narození. Dojde-li u Vás následkem toho k desynchronizaci (rozhašení) Vašich biorytmů s následnou depresí, obraťte se na svého lékaře. Poradí Vám, jak rytmy opět sladit…..
(bez záruky)