Warning: array_key_exists(): The first argument should be either a string or an integer in D:\Inetpub\webs\924517_web\www\lang_set.inc.php on line 7 Prof. MUDr. Cyril Höschl DrSc. FRCPsych.

"Očima Cyrila Höschla". Reflex 3/2005, str. 15.

20. 1. 2005


Dobrý den,
zajímalo by mě, jaký máte názor na metodu hypnózy a popř. jestli byste mi mohl doporučit některé specializované odborníky, kteří se hypnózou zabývají. Děkuji, K. Svobodová

Hypnózu po staletí obestírá odium tajemnosti. Je přitažlivá zejména tím, že slibuje rychlou a bezpracnou nadvládu nad druhým člověkem. Jako léčebná metoda dává nemocným naději na rychlé zbavení obtíží bez jejich vlastního úsilí a bez nutnosti osobních obětí. Avšak právě v tomto ohledu hypnóza vlastně zklamala. Již na přelomu 19. a 20. století se ukázalo, že terapeutické možnosti hypnózy jsou omezené z několika důvodů. Předně ne každý je hypnabilní, tj. schopný být uveden do hluboké hypnózy. Také ne každý terapeut je schopen si hypnózu osvojit. Největší omezení je však v metodě samotné. Uvedení hypnotizovaného do „spánku“, při kterém je zachován raport (kontakt s hypnotizérem) sice umožňuje uplatňovat různé hypnotické a posthypnotické sugesce, tj. příkazy, které hypnotizovaný mimo svou vůli vykoná ať již během hypnózy nebo i po ní, ale míra běžné vědomé spolupráce, kterou lze tímto způsobem překročit, je velmi omezená. Jinými slovy, v hypnóze nelze hypnotizovaného přimět k něčemu, co je v rozporu s jeho vědomou vůlí či morálkou, v extrémním případě například někoho zabít, opustit apod. Hypnóza se jednotlivě osvědčila v určitých zvláštních situacích, například k odstranění fobií (patologických strachů např. z pavouků), s menším úspěchem i k odbourání návyku (na cigarety, na sladké) a podobně. Hypnózou ale rozhodně nelze nejenom odstranit nemoce (schizofrenii, maniodepresivitu), ale ani proniknout hlouběji do nevědomí, odhalit skrytá traumata a konflikty. Právě tato poslední okolnost vedla Freuda k nespokojenosti s hypnózou, která se v jeho očích ukázala v protikladu s vnější efektivitou být vlastně neúčinná. Tato nespokojenost byla jednou z hnacích sil objevování jiných postupů, u Freuda zejména volných asociací, jak k nevědomí proniknout. Tak se vlastně nepřímo podílela na vzniku psychoanalýzy, což je ovšem něco úplně jiného. Hypnóza je vlastně pokusem nadejít si psychoterapeutické úsilí bezpracnou zkratkou, což většinou nelze. Jsou však odborníci, kteří tuto mou (a Fredovu) skepsi nesdílí, domnívají se, že v hypnotickém kontaktu lze navázat s nevědomím hypnotizovaného hodnotný vztah, že lze nechat nevědomí pracovat ku prospěchu dotyčného a že je to metoda účinná. Ačkoliv důkazy o takovém významu hypnózy v péči o nemocné jsou mizivé, je třeba tyto názory brát vážně a podrobit je vlastnímu posouzení. K tomu vám může napomoci několik internetových adres (http://www.abcentrum-iq-psychologie-kurzy-kariera.com/hypnoza.html), kde také najdete informace o možnosti absolvování hypnózy pro řešení vašich problémů. Jestli se pro to rozhodnete, přeji Vám hodně štěstí.

(bez záruky)