25. 11. 2004
Vážený pane Höschle, chci se zeptat, jestli je možné, aby se z pesimisty stal optimista.
Děkuji za odpověď
S pozdravem Tomáš Pinkas
Je to možné. Otázka životního postoje, jakéhosi prismatu, kterým pohlížíme na svět a vnímáme to, co se v něm děje, má několik rovin. Jednou z těchto rovin je osobnost ve smyslu povahy, charakteru. Její hlavní rysy bývají dost stabilní, většinou celoživotní a obtížně změnitelné. Proto také se poruchy osobnosti tak těžko léčí. Ale i v této rovině lze přece jen dosáhnout změny (viz Praško J.: Poruchy osobnosti. Portál, Praha 2003). Je-li sklon dívat se na věci s optimismem nebo spíše v obavách zabudován právě v této rovině, bývá dlouhodobý a vůči změně dosti odolný. Další rovinou může být skupina, ve které žijeme a se kterou sdílíme hodnoty, například partner/ partnerka, rodina, kolektiv, sportovní klub. Toto sociální prostředí může vytvářet mikroklima, jehož zaměření víceméně přejímáme, a styl, který si osvojujeme. Ten se může měnit. Nejnápadnější však může být změna tehdy, je-li kognitivní schéma (například depresivní, úzkostné nebo paranoidní) důsledkem duševní poruchy, což je poměrně časté. Jednou z hlavních charakteristik depresivní nálady je právě „pesimismus“ spojený s obavami z budoucnosti. Depresivní kognitivní schéma vede k přesvědčení, že „vše, co bylo, je špatně, protože já jsem špatný a tudíž všechno taky špatně dopadne“. Jakmile deprese odezní, například zásluhou léčby, schéma se (někdy až zázračně) změní. U bipolární poruchy se dokonce může při přesmyku do mánie změnit ve svůj opak, tedy v patologické přesvědčení o vlastní skvělosti, významnosti, suverenitě a v bezbřehý optimismus do budoucna. Toto „bipolární“ kolísání může být i velice mírné, takže v okolí dotyčného může být vnímáno právě pouze jako změna postojů a povahových rysů typu pesimista-optimista. K protichůdné povahové změně někdy dochází po prodělaných fyzických i psychických traumatech či tělesných onemocněních. Mnohdy můžeme pozorovat, jak se člověk změní po prodělaném infarktu myokardu. Může se stát pesimistickým, rozladěným a nabručeným mrzoutem. Taková změna bývá důsledkem deprese, která někdy infarkt provází. V takových případech rovněž může vlivem antidepresivní léčby dojít ke změně a z nového pesimisty se může stát starý optimista. Kdo však neuměl hrát na housle před léčbou, nebude to umět ani po ní…..
(Bez záruky)