22. 4. 2004
Dobrý den pane Hoschl.
Bude tomu asi 10 let,co se u mého tatínka (52) objevil Diabetes. Ze dříve vitálního, sportovně založeného pána se během těchto let stal líný, starý, bojácný "děda". Na procházce v lese, což dříve bývala každodenní běžná věc,nebyl už pár let.Vymlouvá se na bolesti nohou, motání hlavy, špatné počasí atd. Ve skutečnosti se však bojí, že to s ním někde "švihne" (několikrát byl hospitalizován z důvodů hyper či hypoglykémie). Hladina jeho cukru je velice kolísavá, takže se opravdu musí hlídat.Doktoři došli k závěru, že jeho cukrovka je nervového původu. Zkoušeli jsme s ním o tom nesčetněkrát hovořit, bez výsledku.Doktorů se bojí jak čert kříže.Každý doktor mu předepisuje spoustu prášků, které ho jen oblbují, avšak nepomáhají.Co dál? Už se na to nedá dál koukat! Prosím porad'te.Děkuji a přeji krásné svátky.
S pozdravem Klára Hlavacká
Váš dotaz jsem vybral k odpovědi proto, že je celospolečensky důležitý, neboť choroby, kterých se týká, patří k nejčastějším. Případ Vašeho tatínka pochopitelně nelze řešit bez řádného vyšetření takto zprostředkovaně přes noviny, avšak lze ho použít jako příklad toho, co by dnes měl každý v zájmu svého zdraví vědět. Ukazuje se totiž, že existuje vztah mezi cukrovkou (diabetes mellitus), zejména druhého typu (u kterého je zpočátku inzulínu dost, ale tělo na něj nedostatečně reaguje, zatímco u prvního typu je vinou poruchy ve slinivce inzulínu málo), a depresí, která se projevuje smutkem, beznadějí, ztrátou odhodlání, poklesem činorodosti, únavou, poruchami spánku, poruchami soustředění, nezájmem, sníženým sebevědomím a různými obavami a pocity viny. Tento vztah se zjišťuje jak v rovině biologické, tak epidemiologické. V biologické rovině můžeme studovat vztah mezi metabolismem cukrů, citlivostí na inzulín a tím, jak funguje v mozku serotonin, který je velmi důležitý v regulaci nálady. Ukazuje se, že depresivní nemocní o něco hůře odbourávají glukózu než osoby bez deprese. Epidemiologie zase přináší doklady o častějším výskytu deprese u nemocných s diabetem. Popis Vašeho tatínka je příkladem společného výskytu příznaků jak depresivních tak diabetických. V takovém případě bývá namístě léčba antidepresivy působícími výhradně na serotonin. Tyto léky ovlivňují příznivě nejen depresivní složku, ale někdy i diabetes. Doporučuji vám navštívit s tatínkem psychiatra, aby posoudil, zda to je vskutku tento případ, vyhodnotil dosavadní léčbu, upravil ji a tatínka poučil o správném užívání. Také by mohl zvážit, zda a do jaké míry je u něj vhodná psychoterapie. Vím, s některými pacienty je to těžké, ale stojí to za námahu.
(bez záruky-110)