25. 3. 2004
Vážený pane profesore, děkuji Vám za Vaši knížku "Odpovědi bez konce". Vaše sloupky z Reflexu se mi velice líbí. Rád bych se Vás zeptal, jak vnímáte adjektivum "vědecký", které se, dle mého názoru, dřívějším nadužíváním trochu zprofanovalo. Uznáváte v medicíně Popperovu falzifikaci, nebo jsou již nová kritéria vědeckosti? Dle K.R.Poppera vychází např. homeopatie jako jasně nevědecká, ale co taková psychosomatika? O vědeckosti psychiatrie pochyby nemám. Děkuji Vám za odpověď. S pozdravem MUDr. Vladimír Brunclík, Turnov
Otázku, co je a co není vědecké, pro mne osobně nejsrozumitelněji objasňuje právě Popper. Vědecké je to, co je z principu vyvratitelné. Například tvrzení, že všechny labutě jsou bílé, je vědecké, protože je vyvratitelné nálezem černé labutě. Zastánce hypotézy ji ještě může bránit tzv. imunizací: může například tvrdit, že ta černá labuť prostě není labuť. Imunizace může být čestná, tj. sama o sobě v zásadě vyvratitelná, nebo nečestná, protože nevyvratitelná. Jako příklad počestné imunizace Popper uvádí astronomy, kteří spočítali pohyb planet Sluneční soustavy, ale pozorování přesně neodpovídala propočtům. Imunizovali tedy svou hypotézu tvrzením, že za Uranem je určitě ještě nějaká planeta, o které nevíme, a ta ty dráhy ovlivňuje. Úsilí o její nalezení nakonec vskutku vedlo k objevení Neptuna. Jako příklad nečestné imunizace uvádí marxismus (vše bylo ve skutečnosti jinak než hlásala teorie, včetně vzniku revoluce ve feudální, nikoli průmyslové zemi, ale ani to nevedlo k opuštění ideologie) a psychoanalýzu: Je-li vám lépe, považuje to psychoterapeut za důkaz toho, že analýza funguje. Zhoršujete-li se, řekne, že jste v předpokládané fázi odporu a to je ukázka toho, jak vše funguje jak má. Toto není etické hodnocení té či oné disciplíny, to je pokus o definici dělící čáry mezi vědou a ne-vědou. Z tohoto hlediska jsou výroky „bylo vědecky dokázáno“ nesmyslné, protože vědecky lze něco pouze vyvrátit, nikoli dokázat. Každá hypotéza platí pouze do chvíle, než se ukáže, že je to jinak. Tuto vědeckou skepsi například víra nemůže přijmout. Vědec změní názor, změní-li se fakta. To věřící nemůže, přestal by být věřícím. Veškeré lidské chápání světa ovšem obsahuje prvky jak racionální, tak iracionální. Medicína (nejen psychiatrie) je spíše než vědou uměním (ars medicina) a chtě nechtě zahrnuje i prvky léčitelské a šarlatánské. Víra a filosofie nám dávají útěchu, naději, smysl, ideologii. Věda ukájí zejména naši zvědavost, touhu po pohodlí a potřebu mít vliv na události. Na šarlatánech a kouzelnících není zavrženíhodný jejich sugestivní, intuitivní, mimorozumový a důkazy nepodložený přístup ke světu, nýbrž zejména to, když se zaštiťují vědou, berou si na sebe mimikry vědecké hantýrky a s její pomocí podvodně útočí na lidskou důvěřivost. Podobně činí ideologie, které vědu zdiskreditovaly (nacismus, komunismus), sekty, kterým je věda překážkou v ohlupování lidí, a reklama, která s podporou pseudo-logických spojení („můj lékař užívá“, „běžný prášek…“, krásná slečna a spárovací materiály) získává naši důvěru a peníze, protože v každém z nás je kus dítěte s magickým myšlením.
(bez záruky-106)