Warning: array_key_exists(): The first argument should be either a string or an integer in D:\Inetpub\webs\924517_web\www\lang_set.inc.php on line 7 Prof. MUDr. Cyril Höschl DrSc. FRCPsych.

"Očima Cyrila Höschla". Reflex 49/2003, str. 14

11. 12. 2003


Vycházím z předpokladu (možná mylného), že nástrojem lidského myšlení je řeč. Když o něčem přemýšlím, používám při tom přeci jazyk. Po roce stráveném v zahraničí mám dokonce tendence přemýšlet v cizím jazyce. Jakým způsobem tedy přemýšlí člověk, který se narodí hluchoslepý a okolní svět mu tedy nemá možnost řeč předat. Vytváří si pak mozek místo jazyka jinou soustavu, díky které může člověk přemýšlet?
Děkuji a přeji Vám pěkný den. Klára

To je velmi těžká otázka, která mne trápí podobně jako Vás. Svůj názor na ni jsem si tříbil mnoho let v konfrontaci s protichůdnými stanovisky myslitelů. Zatímco filosofové a teologové jen zřídka přiznávají zvířatům cosi jako mysl, evolucionisté považují lidské myšlení za extrémní projev něčeho, co lze vystopovat v celé přírodě. Případy „vlčích dětí“ ukázaly, že odstřižení jedince od společenských vlivů a od kultury má sice za následek výrazný úbytek intelektových schopností (respektive jejich nedostatečný rozvoj), ale že jakýsi zárodek řečových zdatností a silná potřeba mluvit jsou zachovány. Jsou tedy do značné míry vrozeny. U dvou takových opuštěných dětí, které několik prvních let života byly v kontaktu pouze mezi sebou, se vyvinul jejich vlastní jazyk, kterým se dorozumívaly! Je pravda, že řečová centra jsou vyvinuta pouze u člověka, ale jinak je náš mozek co do struktury prakticky stejný jako mozek jiných savců. Navíc lidé postižení afázií při zničení řečových struktur myslí dál. Mnoho živočichů neschopných řečové komunikace řeší problémy, má paměť, cit, motivace, sny. Bojí se a touží. Řešení vaší otázky hodně souvisí s definicí toho, co považujeme za myšlení. Je-li myšlení internalizovaným (zvnitřněným) chováním, pak se jistě odehrává i bez pomoci jazyka. Děti „myslí“ ještě dříve než mluví. Je asi pravda, že plné sebeuvědomění není bez jazyka možné, ale jeho předstupně lze najít v přírodě všude. Ten rozdíl není kvalitativní. Jsou i jiné způsoby, jak chápat svět, než jazykem. Známý je případ Heleny Kellerové, jejímž jediným komunikačním kanálem se světem byl hmat. I lidské vědomí (uvědomění) má několik vrstev a jazyk je jen jednou z nich. Kdybyste o něj přišla, zjevily by se vám zřetelněji ty ostatní. Odpověděla jste si sama tedy správně: mozek si vytvoří jinou soustavu, díky které může přemýšlet. Ba co víc, na tuto jinou soustavu máme my všichni živočichové dávno zaděláno.
(bez záruky)