24. 7. 2003
Vážený pane Höschle, mohl by jste mi sdělit Váš názor na nootropika
(tzv. chytré drogy) ? Děkuji za odpověď
Aleš Ostrýt
Praha 10 – Zahradní Město
Název této skupiny léků poukazuje na poznávací (noetické) funkce a jejich příznivé ovlivnění (trofé=výživa). U nás se léky tohoto typu rozšířily v sedmdesátých letech minulého století a patří mezi ně například piracetam, pyritinol a meklofenoxat. Tyto látky jsou u nás předepisovány pod různými obchodními názvy, které zde záměrně neuvádím, protože o správné indikaci by měl rozhodnout lékař. Navíc mimoodborná média s sebou přinášejí nebezpečí více či méně skryté reklamy, která může být zkreslující co do objektivity poskytnuté informace - už proto, že tato informace nikdy nemůže být úplná. Nootropika podporují metabolismus nervových buněk, zlepšují přestup kyslíku a glukózy z krve do mozkových buněk, zvyšují efektivitu využití energie neurony a některá z nich navíc působí příznivě i na prokrvení mozku, například tím, že zvyšují pružnost a snižují srážlivost červených krvinek v drobných cévách mozku. Většinou také chrání neurony proti nadměrné zátěži a toxickému působení hypoxie (nedostatek kyslíku), chemických látek a důsledkům poranění. Piracetam také chrání buněčnou membránu neuronů. Pyritinol, který je chemicky odvozeninou vitaminu B 6 – pyridoxinu, má nadto ještě přídatné účinky ve zcela jiné oblasti – působí protirevmaticky, zřejmě prostřednictvím 5-thiopyridoxinu, na který se v těle částečně mění. Určitým zklamáním pro ty, kdož si od jejich podávání slibují zázračné zlepšení paměti či inteligence, je zejména to, že subjektivně jejich okamžitý účinek není prakticky cítit. To má na druhou stranu tu výhodu, že nebezpečí závislosti je u nich nižší než třeba u stimulancií amfetaminového typu. Navíc v klinických studiích se jejich příznivý vliv na poznávací funkce prokázal jenom za určitých okolností (po úrazech, při nedostatečném prokrvení mozku), zatímco v jiných případech (demence) nebo u zdravých lidí jsou účinné buď pouze v kombinaci s jinými léky nebo vůbec ne. Ačkoliv v rukou lékaře mohou v některých případech velmi pomoci, zejména ve vysokých dávkách, jejich paušální předepisování v běžných dávkách je zlozvykem, který pouze zatěžuje výdaje na zdravotnictví, aniž by mělo jakýkoli prokazatelný efekt, který by se významně lišil od účinku placeba (viz Reflex 22/2003). Proto bych je rozhodně nenazýval „chytrými drogami“. Pro pořádek poznamenejme, že nootropika bychom měli odlišovat od stimulancií, která naopak subjektivně působí velmi výrazně, zrychlují duševní pochody (většinou na úkor kvality a za cenu následného útlumu), mohou zvyšovat úzkost, vyvolat i psychózu a jsou více návyková, a od tzv. kognitiv, což jsou léky podávané ke zmírnění postupu demence, například Alzheimerovy choroby. Tyto léky působí odlišným mechanismem a neměli bychom je ani na laické úrovni paušálně zaměňovat.
(bez záruky)