5. 6. 2003
Jeden z největších podvodů na lidech od doktorů je placebo, kdy se tváří, že léčí a dávají podvedenému chudákovi neúčinnou látku. Je to přípustné? Dělá se to i u nás?
Alena B.
Představa, že účinné a etické je jen to, co je drahé nebo co obsahuje „chemii“ a vyvolává vedlejší účinky, je nesprávná. Zde platí tautologie: účinné je to, co je účinné. Z toho vycházejme. Je-li placebo účinné, pak nejde o podvod, doktoři se „netváří“ nýbrž skutečně léčí, „chudák“ není podveden nýbrž je mu pomoženo a látka, byť třeba žádná, je účinná. Proto je podání placeba přípustné. U nás se občas také podává, ale pouze výzkumně. Celá věc má ovšem háček. Ačkoli použití placeba má hluboké historické kořeny, upadlo vinou lidských práv v nemilost. Výraz pochází z latinského placere=líbit se (srv. též placo= uklidňuji) a do medicíny se dostal ze středověkých klášterních nemocnic jakožto počátek modlitby nad umírajícím: „Placebo Domino in regione vivorum…“ (Žalm 116.9). Placebo vyvolává všechny možné reakce, které naplňují pacientovo očekávání. Nepodávalo se proto, že by známým a prokázaným mechanismem farmakologického účinku odstraňovalo příčiny nemoci nebo bránilo jejímu rozvoji, nýbrž prostě proto, že ulehčilo, a to mnohdy stačí, ber kde ber. V dnešních farmakologických klinických studiích (například léčby deprese) je placebo v prvních týdnech úspěšné u 30-40% nemocných! Placebo-efekt přitom dosti závisí na osobnosti léčeného a jeho sugestibilitě. Navíc podání placeba vede k měřitelným neurochemickým změnám v mozku. Bez placeba se neobejde žádné klinické testování nové látky, která má být uvedena na trh a jejíž farmakologickou účinnost je třeba prokázat a jasně odlišit od účinnosti „psychologické“. Z metodologického hlediska nelze najít způsob, jak tento požadavek obejít. Vysvětlení této nutnosti je poměrně komplikované a v tomto sloupku ho nelze ani při dobré vůli zvládnout. Bohužel nejsme s to o ní přesvědčit ani některé zatvrzelejší kolegy. Přitom lze ukázat, že kdyby se účinek léků prokazoval bez použití placeba, bylo by nedostatečnou či neúčinnou léčbou statisticky ohroženo mnohem více pacientů než s jeho použitím! V posledních letech však podávání placeba naráží na veliký odpor etických komisí, které vycházejí z lidského (pacientského) práva být léčen dostupnými prostředky na současné úrovni lékařské vědy, což je požadavek, který placebo nesplňuje. Jenže mnoho uznávaných prostředků jej nesplňuje také a nevadí to. Placebo navíc téměř neškodí. Mnozí z těch, co odsuzují podání placeba, bez rozpaků nakupují a polykají různé výtažky, vitamíny a homeopatika, která se od placeba liší nerozpoznatelným množstvím jednotlivých molekul, odiem magie, spekulativními „otisky do paměti vody“ a podobně. Placebo nic nepředstírá, neubližuje a slouží k vývoji nových účinných léků. Navíc se rozborem prakticky všech dosavadních studií v psychiatrii, které obsahovaly jak placebo tak aktivní látku, ukázalo, že výskyt hrozivých vedlejších účinků nebo událostí (sebevražd) byl vyšší na aktivní látce, nikoli na placebu! Proč ho tedy zakazovat? A co se týče pocitu podvedeného, nebojte se. Žádný lékař Vás dnes nemůže léčit placebem bez Vašeho souhlasu. Vstupujete-li jako pacientka do jakékoliv klinické zkoušky nového léku, vězte, že výzkumník musí nejprve získat od Vás podepsaný informovaný souhlas. V něm také podepisujete, že souhlasíte i s podáváním placeba nebo jiné kontrolní látky po určitou dobu.
(bez záruky)