22. 8. 2002
Dá se po 30 letech nemoci bulimie ještě něco léčit? Dá se to odstranit? Dik za odpověď, PHA2
Bulimie (žravost), jakožto medicínská jednotka správně bulimia mentalis, úzce souvisí s mentální anorexií (nechutenstvím, odmítáním potravy) a obě poruchy spadají do tzv. poruch příjmu potravy. Rizikovou populací jsou zejména ženy ve věku 15-30 let, z nichž asi 1-3% splňuje kritéria pro bulimii, 0,5-1% pro anorexii. Příčiny onemocnění jsou mnohočetné, od psychologických (rodinná konstelace, potlačení orální sexuality) až po biologické, neurovývojové. Genetická vloha se na rozvoji onemocnění podílí asi z poloviny. Náchylné jsou osoby s úzkostnými rysy, pečlivé, perfekcionistické, u bulimie pak osoby se sklonem k impulzivitě, citově labilní. Zatímco anorexie se projevuje úporným udržováním tělesné hmotnosti pod pásmem normy (nejméně 15% pod přepokládanou váhou vzhledem k výšce), u bulimie jsou to záchvaty nezřízeného přejídání, často ovšem prostřídané zvracením, hladovkami, dietami apod. U obou poruch je v popředí neustálé se zabývání jídlem a zaměření na tuto oblast. U anorexie je důležité narušení vnímání vlastního tělesného schématu, takže postižené osoby se považují za obézní nebo normální i v případě, že jsou již zcela vychrtlé. To je v kontrastu s předstíraným náhledem a kvaziochotou se léčit. K poruchám příjmu potravy patří ještě další důležité příznaky, pro jejichž výčet zde není prostor (podrobněji viz např. Höschl, Švestka, Libiger: Psychiatrie, Praha, Tigis 2002). Léčba je převážně psychoterapeutická. Naděje na úspěch je sice jenom částečná (okolo 45% anorexií se upraví, asi 30% se upraví nedostatečně a asi 25% se nepodaří příznivě zvládnout; u hospitalizovaných bulimických pacientek se udává tento poměr 27-40-33%), ale naděje je vždy! Jde o poměrně závažnou poruchu, která v případě „anorektické“ varianty má 5-20% úmrtnost. Příčinou smrti je často srdeční zástava, sebevražda nebo běžná infekce při oslabeném organismu. Horší průběh se objevuje tam, kde je nižší minimální váha, kde váha výrazně kolísá, kde je časté zvracení, kde jsou horší rodinné vztahy, špatná kvalita života a kde se vyskytují současně i jiné poruchy nebo onemocnění.