13. 2. 2025
Dobry den,
Co by se stalo, kdyby lidé měli třetí ruku? Kamil
Záleží na tom, kde by byla a zda by vznikla přirozeně nebo díky technologii. Byla by na hrudi? Na zádech? Nebo třeba vedle jedné z existujících? Pokud by byla symetrická, evoluce by nám mohla dát šest prstů na každé ruce, aby to líp vyvažovala. Asi bychom měli i silnější ramena a jinak tvarovaný hrudník, aby to všechno fungovalo. Jistě by to změnilo i náš každodenní život. Mohli bychom třeba psát dvěma rukama a zároveň si tou třetí držet kafe. Programátoři a hudebníci by byli nadšení! Třetí ruka by mohla představovat obrovskou výhodu v některých sportech, například bojových, nebo třeba při lezení. Tu by však v soutěžích umenšovala skutečnost, že soupeři by ji měli nespíš taky. Možná by se musel změnit koncept praváctví a leváctví. Podobně jako v politice by byl zřejmě obohacen o cosi jako „středáctví“. (Mimochodem definice „stran“ vůbec není jednoduchá, zkuste si to. Slavný antropolog Gregory Bateson v té souvislosti cituje jednu z mála uspokojivých: levá je ta, která ukazuje na západ, když stojíme na rovníku čelem k severu). Také by to ponoukalo k nešvarům při řízení – jedna ruka na volantu, druhá na řadicí páce, ve třetí mobil… Výrazných změn by doznala také móda a oděvní průmysl. Muselo by se změnit oblečení – trička s extra rukávem, bundy se třemi kapsami. Lidé by vnímali krásu jinak. Koncept krásy by byl asi méně odvozen od kontrastu symetrie a asymetrie. Třetí ruka by ovlivnila i etiketu. Ladislav Špaček by musel vymyslet, která ruka se má podávat na uvítanou a kterou si dávat na srdce při hymně. Komu se tahle představa zamlouvá, mohl by si třetí ruku nechat „přidat“ jako kybernetický implantát. Robotické ruce řízené mozkem už dnes existují, takže teoreticky by to bylo možné. Jinak váš téměř dadaistický dotaz mi připomněl dvě anekdoty. První je o myslivci, který v lese potká Marťana. Nejprve se vyděsí, ale pak naváže hovor otázkou: „Odkud jsi?“ „Z Marsu“, opáčí v syntetickém překladu mužíček. „A to jste všichni takovíhle malí a zelení?“ „Všichni.“ „A všichni máte tyhle anténky na hlavě?“ „Všichni.“ „A všichni máte – koukám – šest prstů na rukou?“ „Všichni.“ „A všichni na nich máte tyhlety prsteny?“ a Marťánek na to: „Nene, to jenom my Židi“. Druhá je o tom, ako Jano a Fero zachránia zlatú rybku. Rybka im za odmenu ponúkne tri želania. Jano si želá luxusné Ferrari. Švunk - a kára je tu. Fero popremýšľa a želá si, aby mal namiesto ľavej ruky chápadlá ako chobotnica. Švunk - a má chápadlá. Jano si želá krásnu blondínku, ktorá by sa hodila k Ferrari. Švunk - a krasavica stojí pri deluxke. Fero popremýšľa a želá si, aby mal namiesto pravej ruky tiež chápadlá ako chobotnica. Švunk - a má už len chápadlá. Jano si želá plnú nádrž benzínu a švunk – plná nádrž je tam a Jano odfrčí na tátošovi s blondínou. Opustený Fero popremýšľa a želá si, „aby som mal hlavu ako chobotnica“. Švunk - a má ju. Pozrie sa na seba a zrazu si uvedomí, že ďalšie želanie už mať nemôže. Pokrúti hlavou a vzdychne si: „Tak to som teda pos...“. Z toho plyne poučení, že bychom měli být spokojeni s tím, co máme, abychom nedopadli jako Fero.