Warning: array_key_exists(): The first argument should be either a string or an integer in D:\Inetpub\webs\924517_web\www\lang_set.inc.php on line 7 Prof. MUDr. Cyril Höschl DrSc. FRCPsych.

Höschl C.: Elektrokonvulze. Reflex 21/2022, str.66.

26. 5. 2022


Vážený pane profesore, mám dotazy stran léčby elektrošoky: 1. Kdy, či při jaké nemoci je nutná léčba pomocí elektrošoků? 2. Co se děje v mozku při aplikaci elektrošoků? 3. Jaké mají elektrošoky vedlejší účinky? 4. Jsou elektrošoky legální po celém světě nebo jsou někde ilegální? S pozdravem Jamajčan.

Ve třicátých letech minulého století si americký neuropatolog a neuropsychiatr maďarského původu Ladislas J. Meduna všiml, že zatímco nemocní s epilepsií mají v posmrtných nálezech na mozku zmnoženou podpůrnou tkáň (glii), nemocní se schizofrenií mají nález právě opačný, tj. úbytek tkáně. Z toho usoudil, že epilepsie a schizofrenie jsou neslučitelné choroby a že tedy epileptické záchvaty by mohly blokovat schizofrenní proces. Pokoušel se to dokázat umělým vyvoláním křečí zprvu pomocí kafru a později působením pentetrazolu (1934), což se mu do značné míry povedlo. Ústup katatonních a psychotických příznaků po křečích, vyvolaných pentetrazolem, je ukázkou heuristiky coby způsobu, jak nesprávnou úvahou dojít ke správnému výsledku. Nedlouho potom si italský neurolog a přednosta Kliniky duševních a neurologických nemocí Univerzity La Sapienza v Římě, Ugo Cerletti, šel koupit maso, ale jím požadovaný výsek už neměli, a tak jej řezník vyzval, ať jde s ním dozadu na jatka, kde mu pro požadovaný kus porazí dobytče. To bylo „uspáno“ elektrickou ranou do hlavy a následně podříznuto. Když Cerletti uviděl křeče dobytčete, napadlo ho, že takto by se dala epilepsie vyvolávat elektřinou namísto pentetrazolu. Po mnoha pokusech na psech a jiných zvířatech modifikoval se svým asistentem, psychiatrem Lucio Binim, „šokovací“ přístroj tak, aby byl bezpečný a použitelný u lidí. První „elektrošok“ aplikovali v dubnu 1938 zmatenému schizofrennímu pacientovi s bludy a halucinacemi. Výsledek byl po několika opakováních skvělý. Metoda se rychle rozšířila a vytěsnila jak pentetrazol, tak inzulinové šoky a inokulaci malárie, za jejíž použití k léčbě syfilis a progresívní paralýzy dostal Julius Wagner-Jauregg v r.1927 dokonce Nobelovu cenu. Elektrošoky doznaly od té doby značného vylepšení. Dnes se označují jako elektrokonvulze (ECT), probíhají v celkové anestezii a myorelaxaci (svalovém uvolnění, takže křeče už nejsou zdaleka tak výrazné jako dřív) a pacient má na ně totální amnézii, takže si nic nepříjemného nepamatuje. Na hlavu pacienta se přivádí 70 až 120 V stejnosměrného proudu po dobu 100 ms až 6 sekund, a to buď mezi spánky (oboustranná ECT), nebo jsou obě elektrody na jedné straně hlavy (jednostranná ECT). ECT jsou nejúčinnější léčbou těžkých depresivních, sebevražedných, manických, katatonních a psychotických stavů a jsou índikovány zejména tam, kde nepomohly léky a jde o ohrožení života. Jejich mechanismus účinku spočívá v aktivaci genu pro nervový růstový faktor BDNF, jenž působí synaptické rašení, množení spojů v neuronálních sítích a úpravu jejich konektivity. Nověji se předpokládá, že na pozadí příznivého klinického účinku ECT je hluboká změna v architektuře spánku po opakovaných aplikacích. Nežádoucí účinky jsou minimální a zahrnují většinou přechodné poruchy paměti, nevolnost, bolesti ve svalech a zvýšení krevního tlaku. U těhotných žen s těžkou depresí jsou ECT nejbezpečnější (!) léčbou. Kontraindikace jsou zvýšený nitrolební tlak (nádory mozku) a některé závažné kardiovaskulární poruchy. ECT se užívají v drtivé většině zemí světa. Pokud vím, nejsou zprávy o tom, že by se používaly v Bhútánu, Brunei, Kambodži, Gruzii, Laosu, Libanonu a v Mikronézii. Zakázány jsou myslím jen ve Slovinsku, ale je to bez záruky.