Höschl C. Poruchy spánku. Reflex 37/2020, str. 68

10. 9. 2020


Dobrý den pane profesore, obracím se na Vás s mými letitými problémy se spánkem. V mládí jsem ráda a dlouho spala, s přibývajícím věkem se můj spánek postupně zhoršoval. Byla období, kdy jsem se několikrát za noc budila a pak jsem nebyla schopna delší dobu usnout ani vydržet v klidu v posteli. V noci jsme s manželem třeba hráli kostky nebo jsem se dívala na televizi, abych se nějak zabavila. Pak jsem zase několik dnů spala normálně. V posledních letech se můj stav zhoršil. Když jsem šla spát, usnula jsem jen na hodinu nebo dvě. Musela jsem vstát a chodit po bytě, sledovat TV. Mám v těle velkou nervozitu a neklidné nohy. Několikrát jsem navštívila lékaře, ale skončilo to dotazy - jaké mám problémy a co mně trápí. Ale já nemám žádné problémy. Jen běžné každodenní starosti. Vždy mi byly předepsány prášky, ale ty nic neřeší. Jen by vyvolaly závislost. Už tak jich mám hodně. V poslední době spím tak 3 hodiny denně. Již večer začínám mít nervozitu v těle. Nemohu sedět, třepu nohama a chodím po bytě. Když jdu spát, většinou usnu, ale za hodinu se vzbudím a nemohu vydržet v posteli. Mám hroznou nervozitu v těle, nemohu ležet, třepu celým tělem. Chodím snad po čtvrt hodinách na WC. Potím se, mám návaly horka. Moje psychika je velice špatná. Ani když se unavím při jízdě na kole, lyžováním nebo chůzí, není průběh noci lepší. Úplněk mi dělá přímo zle. Byla bych velice ráda, pokud byste věnoval trochu Vašeho drahocenného času mým problémům. Děkuji, jsem s pozdravem, Iva Bíliková, Brno

Příčin poruch spánku je mnoho a mají různá řešení. Nadměrná spavost, hypersomnie, nabývá vyloženě chorobné povahy u narkolepsie, což jsou náhlé záchvaty naléhavé potřeby spát, takže postižený usne třeba na čáře při ilegálním přechodu státní hranice. Opakem je hyposomnie či insomnie, tj. nespavost. Nejčastějším důvodem nespavosti je nezdravý životní styl a nedostatečná spánková hygiena. Spát se má ve vyvětrané, chladnější a temné místnosti, nekoukat z postele na televizi, nečíst v ní, nejíst a nehrát hry. Postel slouží pouze ke spánku a k sexu, k ničemu jinému. Teplo, dusno, špatný vzduch, světlo a hluk narušují spánek. To, co líčíte, by mohlo svědčit pro depresi, jež je charakterizována ranním buzením a neschopností dospat. K vyloučení jiných příčin by stálo za to pořádně Vás vyšetřit, protože mnoho tělesných onemocnění jako Parkinsonova choroba, artróza, srdeční arytmie, migrény, astma, Alzheimerova choroba či různé metabolické poruchy, může rovněž působit poruchy spánku. Další důležitou oblastí, kde lze pátrat, je neuspokojivý sexuální život. Vyloučíme-li toto všechno, pak jsou na řadě poruchy spánku diagnostikované jako neorganická nespavost, syndrom spánkové apnoe (zástavy dechu ve spánku) a syndrom neklidných nohou (restless legs syndrome). Pro něj jsou typické nepříjemné pocity dolních končetin, jež se objevují zejména v klidu večer před usnutím a při pohybu poněkud ustupují. Tyto pocity brání normálnímu spánku a objevují se často u starších lidí, v těhotenství a někdy také u neuropatií a poruch ledvin. Zvláštní kapitolou poruch spánku jsou parasomnie. K nim patří halucinace na přechodu spánku a bdění (tzv. hypnagogické), náměsíčnictví, spánková obrna, noční děsy a zmíněný syndrom neklidných nohou. Dobře indikované léky (nikoliv však hypnotika – prášky na spaní!) nejen, že většinou nevyvolávají návyk, ale jsou někdy i značně účinné. Nejúspěšnějším opatřením je však v některých případech psychoterapie, zejména kognitivně-behaviorální, jež funguje na principu „odpíraného největší krajíc“. Nejprve se vám zakáže spát, a když už to nemůžete vydržet, pomaloučku se vám po čtvrt či půlhodinkách povoluje přidávat. Mnozí pacienti pak do měsíce spí jako dudci i bez prášku. Nevýhoda je, že to musí být pod odborným vedením a že se to snadno řekne, ale mnohem hůř udělá. Jako ostatně všechno.