Warning: array_key_exists(): The first argument should be either a string or an integer in D:\Inetpub\webs\924517_web\www\lang_set.inc.php on line 7 Prof. MUDr. Cyril Höschl DrSc. FRCPsych.

Höschl C. Vliv depresogenů. Reflex 12/2020, str.68

19. 3. 2020


Vážený pane profesore, v duchu rčení „zkušenost je nepřenosná“ a „kdo nezažil, nepochopí“ bych se chtěla zeptat, zda existuje nějaké psychofarmakum nebo jiný preparát, které by navodilo dočasně stav deprese. Mám ve svém okolí několik osob, kterými jejich okolí pohrdá a jejich depresivní poruchu považuje za slabost, lenost, případně zbabělost. Jsem toho názoru, že tyto „nevěřící Tomáše“ by mohla vyvést z omylu jen jejich osobně prožitá zkušenost, podobná té, kterou svého času zažívali studenti psychologie, když pod dohledem užili LSD pro ilustraci toho, jak vnímá okolí schizofrenik. Předem děkuji za případnou odpověď, Iveta Černá, Praha

Zřejmě Vám jde o to, jak by se dala přenést zkušenost deprese na člověka, který v takovou poruchu nevěří a nemá dostatek empatie s někým, kdo depresí trpí. Podle mého soudu tak zřejmě učinit nelze, protože už to, že by dotyčný/dotyčná byl/byla ochoten/ochotna na takový experiment přistoupit, by znamenalo míru náhledu, jež se takovým lidem očividně nedostává. Je sice pravda, že známe řadu látek s depresogenním (tj. depresi vyvolávajícím) účinkem, ale jejich podání za účelem „přenesení zkušenosti“ je natolik problematické, že si ho sotva lze v praxi představit. Prvním problémem je dlouhá doba nástupu depresogenního účinku a jeho nejistota. Další výraznou překážkou v podání takových látek jsou jejich účinky v jiných oblastech, které nelze beztrestně riskovat. Mezi depresogeny patří například klasická hypotenziva, tj. léky reserpinového typu na snížení krevního tlaku. Depresi by vyvolaly až po delším podávání a jen u někoho, takže u odolnějších jedinců by naopak mohly potvrdit jejich předsudek, že deprese neexistuje. Navíc snižuji krevní tlak, což by u lidí s normálním či nízkým tlakem mohl být problém, nemluvě o nežádoucích účincích, kterými oplývají. Depresi také někdy vyvolávají kortikoidy, které podávat dostatečně dlouhou dobu zdravým lidem nelze prostě proto, že mají nepříjemné nežádoucí účinky, počínaje vousatěním u žen (hirsutismem), odulostí, měsícovitým obličejem, kožními „trhlinkami“ (striae cutaneae) až po hypertenzi (vysoký tlak) a tzv. steroidní diabetes. To byste ke zkušenosti deprese dotyčné/mu přibalila ještě zkušenost s dalšími několika chorobami, za což by Vás mohl/a žalovat. A to nemluvím o riziku sebevraždy, jež u deprese stoupá a opravdu není zanedbatelné. Podobná rizika platí pro další depresogeny jako jsou léky proti malárii (antimalarika), cytostatika, hormonální antikoncepce, některé léky proti bolesti a zánětu, betablokátory, triptany (léky proti migréně), některé antivirové preparáty, chemoterapeutika, a řada dalších. Nic takového, co by akutně vyvolalo na přechodnou dobu zážitek deprese a bylo to neškodné a bez následků, asi neexistuje. Snad s výjimkou tzv. beztryptofanové diety, kdy dotyčný jedinec vypije roztok aminokyselin, v němž chybí tryptofan, ze kterého se jinak v organismu tvoří serotonin. Akutní nedostatek tryptofanu „vyluxuje“ z mozku tuto „surovinu k výrobě serotoninu“, což má za následek jeho akutní pokles a depresi. Jenže to také není dost dobře použitelné, protože depresi to poměrně spolehlivě spustí jen u toho, kdo k ní má sklony nebo kdo se z ní právě zásluhou antidepresivní léčby dostal. A to nejsou případy, kterým takovou zkušenost chcete obstarat. Konečně byste mohla zkusit nevěřící Tomáše dlouhodobě těžce stresovat, šikanovat a ponižovat, což asi také není to pravé, že. Nezbývá tedy asi než počkat, až na ně také dojde a udělají zkušenost s depresí i bez vašeho přičinění. Stává se to stále častěji.