Höschl C, Horáček J. Jsou možné inovace v léčbě antipsychotiky? Psychiatrie, 21, 2017; S1:18-19

4. 1. 2017


Otázka možných inovací v léčbě antipsychotiky se týká jednak dosavadní léčby a jednak jejího budoucího vývoje. Z možností modifikovat naše dosavadní léčebné armamentárium přichází stále v úvahu omezování výskytu a závažnosti nežádoucích účinků, např. kombinacemi receptorových afinit nových léků, ohledem na farmakokinetiku a možné interakce, a v neposlední řadě využitím farmakogenetiky, která dokáže vyhledávat a označovat nové potenciální cíle psychofarmakologického působení. Dále je možné stále zvyšovat adherenci, zejména prosazováním léčby dlouhodobě působícími injekcemi (depotními preparáty), vylepšováním psychoterapeutického vztahu lékař – pacient, psychoedukací apod. Další možností je léčbu personalizovat s ohledem na habitus a vulnerabilitu pacienta, jeho enzymatickou výbavu a její polymorfismy na cytochromu P450, prohlubováním znalostí a rutinního využití lékových interakcí, opět s využitím farmakogenetiky. Budoucí léčebné možnosti zahrnují nepochybně nové antipsychotické modality, jež budou specifičtěji vázány na zpřesněné event. aktualizované poznatky o etiopatogenezi duševních poruch a budou výsledkem translačního výzkumu z oblasti neurogenetiky, neurobiologie a neurofyziologie duševních poruch. Z tohoto výzkumu mj. vyplývají stále ještě otevřené možnosti využít zásahu psychofarmak do imunitní obrany organismu a jejich možného využití i v protizánětlivém působení, jež se zdá v některých případech (schizofrenie) stále relevantní. K tomuto poznání přispěl také výzkum týmu Národního ústavu duševního zdraví kolem Jiřího Horáčka (Höschl a Horáček 2016), který ukázal na interakci parazitárního onemocnění Toxoplasma Gondii a schizofrenního onemocnění, jež vede k morfologickým změnám mozku ve smyslu zmenšení objemu šedé kůry mozkové v mnoha oblastech, jež korespondují s dosavadními neurozobrazovacími výsledky ve světě. Tato interakce je hypoteticky zmapována na úrovni metabolismu tryptofanu, jenž je v těchto případech nejenom chorobným procesem, ale i infekcí odkloněn od tvorby serotoninu směrem ke kynureninu a hlavně ke kyselině chinolinové, která je prokazatelně neurotoxická, přinejmenším působením na NR2 podjednotku NMDA receptoru. Je dost možné, že cesta vyhledávání nových antipsychotických modalit povede i tudy, takže se bude zkoušet využití inhibitoru kynurenin-3-hydroxylázy, případně kynurenin aminotransferázy, jež by mohly tento metabolický odklon blokovat a možná tedy příznivě ovlivnit nejenom morfologické změny u schizofrenie, ale i jejich dopady v podobě úbytku kognitivních funkcí. To vše je však zatím na úrovni spekulací.

Literatura:
Höschl C, Horáček J. Duše jako imunomodulátor. Vnitř Lék 2016; 62(Suppl 4): 36-41

Tato práce byla podpořena projektem Udržitelnost Národního ústavu duševního zdraví č. LO1611 s finanční podporou MŠMT v rámci programu NPÚ 1.