Warning: array_key_exists(): The first argument should be either a string or an integer in D:\Inetpub\webs\924517_web\www\lang_set.inc.php on line 7 Prof. MUDr. Cyril Höschl DrSc. FRCPsych.

Höschl C. Jak se pozná deprese. Reflex 40/2015, str. 70.

1. 10. 2015


Jak se pozná deprese

Vážený pán doktor,
mám 21 rokov, som zamestnaný v rodinnom podniku a nedávno ma prijali na vysokú školu. Na prvý pohľad žijem normálny život. Pravdou ale, je že mám za sebou 2 neúspešné pokusy o samovraždu, o ktorých nikto nevie. Problém spočíva v tom že nemám žiadny záujem o život v tejto spoločnosti a ani o dianie okolo seba. Som emocionálne chudobný pretože jediné pocity, ktoré sa vo mne prebúdzajú sú hnev a smútok. Nič ma nevie zaujať a neviem sa tešiť. Keď som sa zdôveril svojmu okoliu (o samovražde nie) dostalo sa mi odpovede typu: "každý má občas zlý deň" a podobne. Prajem príjemný deň. S pozdravom D. D. Čitateľ zo Slovenska.

Tento dotaz nesmí zůstat bez odezvy, protože se na něm dá ukázat míra přetrvávajícího nedorozumění mezi odborníky a laiky v oblasti duševních poruch. Na jedné straně psychiatrie značně pokročila v diagnostice a léčbě takových onemocnění, jako jsou depresivní či úzkostné poruchy, na druhé straně stále slyšíme báchorky o „stresech“ a rady jako „dej se trochu dohromady“, „odpočiň si“, „nemysli na to“, „ty to zvládneš“, „musíš se dát do kupy“ a podobně. Část veřejnosti totiž zůstává poměrně nedotčena poznatky o tom, že deprese je onemocnění stejně jako třeba snížená funkce štítné žlázy a že i to, co v nás „vyrábí“ smutek, strach či naopak veselí, tj. limbický systém mozku, může onemocnět. Tak se bohužel stále stává, že mnozí jedinci navzdory úplně učebnicovému obrazu deprese (smutek, beznaděj, pesimismus, neschopnost prožít radost, pocit vlastní špatnosti, méněcennosti, nevýkonnosti, viny, sebevražedné myšlenky, nezájem o lidi a věci kolem sebe, ztráta zájmů, iniciativy, poruchy spánku aj.) nedokážou tyto příznaky vyhodnotit jako chorobné a považují je za něco, co by měli „zvládnout“. Ale jak se pak ukáže, nemohou. Zatímco v případě tělesných obtíží, a to i těch, které „nebolí“, jako je diabetes či vysoký tlak, většina z nás chápe, kde je zhruba jejich příčina a ví, že se musí léčit, v případě poruch chování a prožívání to mnohé z nás vůbec nenapadne a místo poruch v aktivitě předního cingula a jiných limbických struktur považují za příčinu svých potíží zlého šéfa, semetriku manželku či nevyvedené děti. Ty k rozvoji nemoci ve skutečnosti nepřispívají o nic více než opulentní večeře k pálení žáhy. Tj. přispívají, ale nejsou příčinou. Spousta lidí má život pod psa, přesto depresivní nejsou (a naopak, tak jako Vy). Každý rozumí tomu, že člověku mohou selhat ledviny nebo srdce, ale nenapadne ho, že selhat mohou také ty oblasti mozku, které dělají smutek či veselí a zajišťují pud sebezáchovy. Výsledkem pak může být i sebevražda. V zásadě platí, že jste-li v posledních 14 dnech stále neobvykle smutní, ztratili jste zájem o věci, které jste dříve dělali rádi a cítíte se nadměrně unaveni, je velké riziko, že se u vás rozvíjí depresivní porucha, jež vyžaduje kontakt s psychiatrem a léčbu. Podezření dále posilují příznaky jako ztráta sebedůvěry, pocity viny, přání nebýt, poruchy soustředění, zpomalenost, neklid, nespavost, nechutenství a hubnutí. Také si můžete velmi orientačně udělat některý z mnoha „skríningových“ testů na webu, např. na adrese hoschl.cz/EMCW. Když to tedy podtrhneme a sečteme, měl byste urychleně vyhledat psychiatra a svěřit se mu.