Warning: array_key_exists(): The first argument should be either a string or an integer in D:\Inetpub\webs\924517_web\www\lang_set.inc.php on line 7 Prof. MUDr. Cyril Höschl DrSc. FRCPsych.

Anketa osobností v tabletovém týdeníku Dotyk: Kdo jsme? A za co bojujeme? 6.3.2015.

6. 3. 2015


Kdo jsme? A za co bojujeme? Anketa osobností
Dotyk | 6.3.2015 | Rubrika: Téma | Strana: 0 | Autor: Martin Mařík | Téma: GAČR

Týdeník Dotyk položil předním osobnostem českého veřejného života, od duchovních přes vědce po politiky, klíčové otázky na téma národa a civilizačních hodnot.

Vůbec se mi na takto položené otázky nechce odpovídat, protože představují určité vnucování konceptu, o jehož existenci mimo nějaký mediální konstrukt silně pochybuji. Tři pilíře čehokoliv – proč ne jeden nebo pět nebo žádný?
Nicméně u české identity mne napadá jen česká pozice mezi Východem a Západem, Severem a Jihem, pivem a vínem, vymezení existence mezi Němci (Rakušany) na západě a na jihu a Slovany na severu a na východě. A pak česká potřeba klidu a schopnosti zařizovat si své soukromé světy kutilstvím a chalupařením na jedné straně a na druhé straně podřízenost autoritám a jásání nad jakoukoli novou, rádoby spravedlivou, ovšem zotročující byrokracií.

Za hlavní dva pilíře západní křesťanské civilizace (dnes demokracie) nejspíš považuji schopnost tolerance a odpuštění – tolerování opozice, tolerování svobodného projevu, tolerování jiného stylu života. Odpouštění ve smyslu chceme být lepší než naši viníci („jakož i my odpouštíme našim viníkům...“), a tak třeba nemáme kodifikovanou krevní mstu (Korsika snad byla výjimkou).
Dalším pilířem by mohlo být poměrně nezávislé vzdělání a jeho prestiž ve společnosti. Věda není zatěžována náboženstvím a politikou, což se ovšem nyní poněkud mění s různými EU doktrínami boje za ekologii a sociální spravedlnost.
Je pravda, že vzdělání a věda mají prestiž a významně podpírají společnost i v Asii, ovšem určitým rysem západní společnosti může být snaha jednotlivce o originalitu a snaha dokázat něco nejprve sám pro sebe a teprve pak se dělit se společností.
Oproti asijskému obětování se nějakému většímu celku či „následování mistra“, jež většinou končí kopírováním, lidé na západě mají více obchodní motivaci dokázat něco nového.