Warning: array_key_exists(): The first argument should be either a string or an integer in D:\Inetpub\webs\924517_web\www\lang_set.inc.php on line 7 Prof. MUDr. Cyril Höschl DrSc. FRCPsych.

Léčení duchem. Listy Cyrila Höschla, Reflex 34/2014, str.68.

21. 8. 2014


Léčení duchem
Dobrý den, pane doktore,
zajímá mne Váš názor na knihu L. Rankinové "Mysl je mocný lékař". Prosím o odpověď. Ptám se proto, jestli mohu bez zaváhání věřit všem závěrům. Děkuji předem a jsem s pozdravem.
PaedDr. Josef Havlík, 1932
Knížka L. Rankinové je celkem úspěšným pokusem prodat názor, nikoli originální, že klasická medicína je zavádějící, neschopná a dokonce škodlivá, zatímco jedinec sám silou své myšlenky (potažmo víry, vůle) dokáže vzít svůj osud do svých rukou a určit a zneškodnit své neduhy. Je v silách každého, kdo si knížku pořádně přečte, aby si vytvořil jasný plán, podle kterého si vybuduje zdravé tělo, „jež bude schopné konat zázraky“. Anotace knihy se však zároveň s odsudkem medicíny odvolává na její důkazy o tom, že se naše tělo umí uzdravit samo, což je do určité míry pravda. Celé to připomíná slavný příběh Mary Eddyové-Bakerové, zakladatelky „křesťanské vědy“ (Christian science), jejž velmi působivě zpracoval Stefan Zweig v novele „Léčení duchem“. Na té ženě, jež svou sílu a slávu vybudovala na šíření dogmatu, že jakákoli nemoc je pouze selháním pravé víry v Boha, neboť ten je všemohoucí a nemůže tedy dělat zmetky, je nejdojemnější sklonek jejího vlastního života, na němž se trpíc nechávala tajně v kočáře se zataženými záclonkami vozit k lékaři ve strachu, aby na ni její vlastní malověrnost nepraskla. Na učeních tohoto typu je vždy několik varovných kazů. Za prvé, černobíle dogmatické popření „klasické“ medicíny (vědy, nauky, praxe), jež nevychází z poctivě vyhodnocených důkazů. Za druhé, nabídka zázračné alternativy, která vše rázem vyřeší. Za třetí, podezřele nízká úspěšnost této alternativy v praxi, kde přeci není problém si knihu přečíst a neduhy tak eliminovat. Navzdory tomu choroby trvají dál a lidé odmítají zázračnou metodu v dostatečné míře aplikovat. Vzpomínám si na kolegu, indického psychiatra, který hostoval jako učitel na lékařské fakultě v Košicích, kde jsme se setkali. Část publika, nadšená tím, že vidí pravého jogína, představitele východní medicíny, mu kladla otázky z podobné ošatky jako je ta vaše. On skutečně posluchačům k jejich potěše přiblížil možnosti využití áyurvédy a meditace v medicíně, ale na dotaz, jak by tedy postupoval u bipolárního (maniodepresivního) pacienta, k velkému zklamání publika bez váhání odpověděl: „Nasadil bych mu lithium“. V Americe bylo nadšení ctitelů „indické“ medicíny zmírněno v prestižním časopise JAMA publikovanou analýzou rostlinných přípravků, prodávaných pro ájurvédu na internetu. Více než pětina z nich obsahovala jedovaté olovo, rtuť nebo Arsen. Jinými slovy, bez zaváhání nevěřte ničemu, natožpak „všem závěrům“. Síla mysli je ohromná, vůle, víra i láska pomáhají hory přenášet, a naopak, ztráta naděje a deprese zabíjí. Někde mezi tím je všední pásmo jemných modulací a šprochů, na nichž je pravdy trochu, ale vždy jen do určité míry. Onemocníme a umíráme všichni bez rozdílu, od pohana přes papeže až po Mary Eddyovou-Bakerovou, Lissu Rankinovou nevyjímaje. Kdyby na odvrácení chorob stačila aplikace jediné knihy, už bychom se na planetu dávno nevešli.