Warning: array_key_exists(): The first argument should be either a string or an integer in D:\Inetpub\webs\924517_web\www\lang_set.inc.php on line 7 Prof. MUDr. Cyril Höschl DrSc. FRCPsych.

E-stonsko. Listy Cyrila Höschla, Reflex 23/2014, str.68.

5. 6. 2014


E-stonsko
Dobrý den,
Nedávno jsem zahlédl v Hydeparku člověka, který na otázku, zda by nešlo ve volbách hlasovat „elektronicky“, vysvětloval hezky po česku, proč to nejde: že by nebyla zajištěna bezpečnost, že by mohlo dojít k „rodinnému hlasování“, kdy by za dědečka hlasovaly děti či obráceně a kdesi cosi. Jsou podle Vás tyto argumenty založeny na objektivních datech nebo jsou čistě psychologické (vysvětlovat, proč něco nejde)? Je někde ve světě fungující příklad?
S pozdravem J. Veselý, Hořovice

Toto jsem náhodou také v televizi zaslechl a musel jsem se usmát. Shodou okolností právě sedím na jednání v Talinu v Estonsku, což je dobrá příležitost podělit se o zkušenost, která je vlastně odpovědí na vaši otázku. Estonsko je malá postsovětská země, od ostatních se odlišující historií (po staletí zde vládli němečtí šlechtici), jazykem (patří k ugrofinské skupině), mentalitou (spíše „finská“ než slovanská) a motivací (pouze 1,3 milionu obyvatel, z toho třetina žije v Talinu, mají severské geografické podmínky s polárními nocemi aj.). Talin není zasekán automobilovou dopravou. Zatímco v jiných zemích řeší dopravní zácpy zákazy vjezdu a restrikcemi, zde to řeší tím, že každý, kdo má v Talinu trvalé bydliště, má městskou hromadnou dopravu zdarma. Na mou námitku, že s tak štědrou politikou musí brzy zkrachovat, se estonští přátelé usmáli: „Ale kdež, jako snad jediní v Evropě a široko daleko máme přebytek státního rozpočtu“. Jak je to možné? „Máme zodpovědnou fiskální politiku“. Konečně přišla řeč na volby. Místní mi potvrdili, že vskutku mohou volit elektronicky, stejně jako elektronicky ovládají své bankovní účty, odevzdávají daňová přiznání a komunikují s úřady. Říkají tomu bezpapírová byrokracie (paperless bureaucracy) a dodávají, že to není povinné, nýbrž se každý může rozhodnout, zda chce volit osobně nebo z domova po síti. Nicméně elektronicky komunikuje 77% Estonců. A jak je zajištěna bezpečnost elektronické komunikace? Jednoduše: občanský průkaz je plastikovou kartičkou s čipem, takže se používá k identifikaci v počítači stejně jako ve vrátnici na úřadě – každý má u svého PC čtečku karet včetně občanky, kterou se pro zalogování do bezpečného vládního rozhraní prokáže. Revoluci, kterou se Estonci osvobodili z ruské nadvlády, se neříká sametová, ale zpívající: lidé se tehdy shromažďovali na náměstích a zpívali písně, které 50 let zpívat nesměli. Na otázku, zda se nebojí návratu starých časů, když mají v zemi skoro třetinu Rusů, z nichž mnozí mají ruské pasy, sebevědomě odpovídají, že vidí svou budoucnost s optimismem, protože jsou v EU, v NATO a platí Eurem. Vědí sice, že ochrana je to spíše symbolická než skutečná, ale síla přesvědčení může z dlouhodobé perspektivy znamenat víc než pár Pandurů. Když v našem rozhovoru jedna Estonka vyjádřila vděčnost České republice, že v souvislosti s událostmi na Ukrajině poslala k ochraně estonského vzdušného prostoru nějaké Grippeny, dojalo mne to, pocítil jsem na chvíli opět úlevný pocit hrdosti na naši zemi a její politiku a položil si otázku, zda bychom my jako malá země neměli pěstovat se sobě podobnými na všech úrovních daleko větší sounáležitost. Tolik k vaší otázce, zda není, z koho si vzít příklad. Popravdě řečeno, Opencard a IZIP jsem Estoncům radši zamlčel.