Warning: array_key_exists(): The first argument should be either a string or an integer in D:\Inetpub\webs\924517_web\www\lang_set.inc.php on line 7 Prof. MUDr. Cyril Höschl DrSc. FRCPsych.

Zplodili lnás mimozemšťané? Listy Cyrila Höschla, Reflex 20/2014, str.72.

15. 5. 2014


Zplodili nás mimozemšťané?
Dobrý deň,
potvrdíte/vyvrátite?
Vedecko-technický pokrok za posledných 200 rokov je zrovnateľný s prudkým nástupom prvotnej ľudskej civilizácie. V naštartovaní VT pokroku nikto nehľadá vplyv mimozemských civilizácií. Bludmi o zásahoch MZ si ľudstvo vytrvale podkopáva dôveru v seba samých.
Ďakujem, Patrick Korž
P.S. Kozmický výskum je jednou z najužitočnejších aktivít civilizácie, cieľom je ale cesta.
Vaší otázkou nastolené téma bych rozdělil na dvě části. Tou první je otázka, zda se vývoj lidské civilizace obešel bez zásahu mimozemšťanů (ve smyslu Denikenových Vzpomínek na budoucnost) a tou druhou je věčná nejistota, zda jsme ve vesmíru sami. Zatímco k té první už máme dost dat z oblasti genetiky a mitochondriální DNA, abychom k velkému zklamání zastánců intervenční teorie mohli s mimořádnou jistotou říci, že lidstvo vskutku není pokolením potomků mimozemské návštěvy, u té druhé jsme se prakticky nepohnuli vpřed. To, že jsme dosud nezachytili z vesmíru žádný signál, jenž by mohl být vyslán inteligentními bytostmi, ještě nic neznamená. Jejich možné sídlo je třeba příliš daleko, míjíme se v čase, signál je příliš slabý, je jiné povahy než čekáme, naši „parťáci“ kdesi v hlubinách kosmu nic nevysílají, atd. atd. Ostatně to, že o sobě dosud nedali vědět, ještě neznamená, že o sobě vědět nedají někdy v budoucnu. Na druhou stranu skutečnost, že o sobě nedali vědět ani ty miliony let, co paměť Země sahá, může na jedné straně znamenat, že jsme ve vesmíru opravdu sami, což je ovšem málo pravděpodobné a asi tak sebestředné, jako geocentrická představa vesmíru, anebo že jsme sami daleko široko a že setkání různých civilizací, obývajících v současné chvíli nekonečný vesmír, je technicky prakticky nemožné. Ve prospěch představy, že ve vesmíru přece jenom život je i jinde, než tady, svědčí naprosto magická schopnost života uchytit se a rozvinout na jakémkoli byť sebenehostinnějším místě, kde je to jen trochu možné. V kilometrových temných hloubkách ledového oceánu Arktidy žijí jacísi prvoci, kteří hluboko pod ledem čekají, co jim shora spadne za potravu – a stačí jim to k přežití! Životem se to tam prý jen hemží, podobně jako na pouští a na horských štítech. Je tedy dost pravděpodobné, že jsou-li někde pro život podmínky (voda, teplota), tak tam život určitě je. Problém se tedy scvrkává na pátrání po podmínkách podobných těm na Zemi. A to už tak beznadějné není, i když do nedávna to nebylo dost dobře možné zjistit, ježto planety našeho typu nesvítí a my sotva můžeme tušit, kolik jich je a kde jsou. Teprve v posledních letech díky geniálnímu objevu, jak hledat tzv. exoplanety (létají kolem nějakého slunce, s nímž „cukají“, takže lze zaznamenat jeho pulsující spektrum), jsme se k možnosti objevení podmínek k životu mimo naši planetu přiblížili. Může se samozřejmě stát, že ani to k ničemu nepovede, ale já osobně bych se setkání s jinou civilizací moc rád dožil. Bylo by to vzrušení snad ještě větší než byl pro indiány příjezd prvních kolumbovských výprav do Ameriky. Od těch dob jsme jako lidstvo nic srovnatelného nezažili a už je načase. Tu romantickou představu si můžeme v sobě chovat i navzdory tomu, že nejsme potomky žádných mimozemšťanů, což je dobře, stejně by to otázku po našem původu neřešilo, jen zbytečně odsunulo jinam.